Mrtvej svět

Docela rád bych si tu přečetl názor na komiks od nějaké ženy, či dívky. Zatím jsem četl komentáře jen od divných, zoufalých chlapů, se sebevražednými sklony, nebo chutí na malé děti. OK, mám čerstvě dočteno a tak mi přijdou všichni chlapi divný, včetně mně. Není to taky divný? Myslím kdo nejvíc tohle dílo čte? Kdo je vlastně cílovka komiksu? První co mě napadlo při čtení, jak dokáže Clowes vystihnout komunikaci dvou puberťaček. A hned na to mě napadlo. A jak já to vlastně můžu posoudit? Je to vůbec o těch puberťačkách? Taky mě zajímalo, jak Clowes vlastně vypadá, protože víte proč. A v jednom z těch článků jsem konečně narazil i na názor nějaké ženy, kde popisuje toto dílo jako zpověď muže ve středním věku (de facto autora). Cvak. Tento názor sdílím a začíná mi to dávat smysl. A celý mi to najednou přijde strašně geniální. Ale ne tak geniální, abych tomu dal plnou palbu. Na tom konci jsem chtěl, aby mě v těch "nostalgických" emocích vykoupal, ale bylo to tak krátké, že jsem si nestihl ani připravit kapesníky. Film jsem taky kdysi dávno viděl a je jasný, že se na něj musim podívat znova. Jinak to nejde.

Moje druhé setkání s Clowesem a na rozdíl od “Rukavice” mě tohle bavilo a líbilo se mi to. Sice nejsem ženská, abych to mohl posoudit, ale věřím, že nějak takhle to holky v pubertě mají. Dialogy mi přišly uvěřitelné a vtipné. Zpočátku se mi zdálo, že celá kniha bude jenom sbírka historek bez nějakého vývoje. Celé se to ale velmi pomalu a nenápadně měnilo až ke konečné a nevyhnutelné srážce s realitou dospělosti. Nečekaně se mi líbila i Clowesova kresba. Hlavní hrdinky jsou nakreslené pěkně a k příběhu mi sedí i celkový výtvarný styl. Je tam ale také několik nesympatických ksichtů, které mě iritovaly, ale když se nad tím zamyslím, tak ty vlastně tak nějak odrážejí charaktery jejich majitelů a nebo to, co si o nich ty holky myslí. Takže celkem spokojenost...