Objednávka

Moudrost vlků

91 % (262)

Kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

Vyprodáno

349 Kč297 Kč

Ušetříte 52 Kč

Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější než jakákoli jiná živá bytost. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá...
Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno...

Moudrost vlků

vázaná s laminovaným potahem a přebalem

349 Kč297 Kč

Další formáty a vydání (1)

Kniha

Príroda, slovenština, 2018

Vyprodáno

358 Kč 329 Kč

Podrobnosti

O knize

Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější než jakákoli jiná živá bytost. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá odbornice na život vlků, vypráví napínavé příběhy, které dokládají vlčí smysl pro hodnoty, jako jsou smysl pro rodinu, důvěru, trpělivost, pozornost, zpracování neúspěchů nebo smrti. Autorka nám představuje zásadní a mnohdy dosud...
Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější...
Miluj svoji rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou zásady vlků. Vlci se empaticky starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají své potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější než jakákoli jiná živá bytost. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá odbornice na život vlků, vypráví napínavé příběhy, které dokládají vlčí smysl pro hodnoty, jako jsou smysl pro rodinu, důvěru, trpělivost, pozornost, zpracování neúspěchů nebo smrti. Autorka nám představuje zásadní a mnohdy dosud neznámé poznatky o životě vlků a ukazuje: vlci by byli lepšími lidmi, než jsme my…

Hodnocení

91%

(262)

Hodnotilo 262 čtenářů
Ve spolupráci s
Ve spolupráci s Databazeknih.cz

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Recenze

Čtenářská recenze

88

1.2.2021
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu možná rádi věřili, takže si vlci dají k večeři chudáčka Bambiho" … smrt je bohužel vždycky, krutá a děsivá. Podle autorky téhle knížky mají lidé, aniž si to uvědomují, s vlky leccos společného (např. shodně „loví ve skupinách a kořist si...
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu...
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu možná rádi věřili, takže si vlci dají k večeři chudáčka Bambiho" … smrt je bohužel vždycky, krutá a děsivá. Podle autorky téhle knížky mají lidé, aniž si to uvědomují, s vlky leccos společného (např. shodně „loví ve skupinách a kořist si rozdělují“. Knížka pro mě byla příjemným překvapením! Autorka poměrně prostým, a sympaticky přímočarým, způsobem vysvětluje, jak se dostala od právnické profese k celoživotnímu poslání (pozorování a ochraně vlků) a proč v něm setrvala, a navíc, proč se tam, kde je, cítí dobře :-) . S vlky máme podle ní společného daleko víc, než bychom byli ochotní si přiznat. Existují totiž příběhy, ve kterých nejsou žádní vítězové, i my, lidé, se často ocitáme ve slepé uličce, ze které nevidíme žádné východisko, a pak je důležitá strategie, jak se s takovou situací vypořádat – a právě v tom nám mohou být vlci nápomocní! „Všichni jsme nejspíš někdy zažili hledání útěchy v přírodě … její rozmanitost tají dech … necítíme se pak osaměle.“ … i autorka hledala útěchu v divočině, kde se „cítíte nepatrní a malí, ale ne nevýznamní! … i vy jste součástí nebeského plánu.“ Do zkoumání vlků se pustila v momentě, kdy ve svém životě narazila na existenciální otázky typu ... Kdo jsem? Proč jsem tady? Co je smysl života? … a když si na ně upřímně odpověděla, opustila své povolání advokátky a vyrazila mezi vlky – získat pokoru a skromnost, vyrazila poznat, že „je načase přestat se brát tak vážně“. V knížce pak vysvětluje, jak jí pobyt v divočině pomohl zbořit spoustu předsudků … „mít předsudky je totiž veskrze lidská vlastnost“, získali jsme ji evolučně, protože jsou to právě předsudky, které nám „pomáhají zjednodušovat obsah vnímaného, … díky komplexnosti našeho uvažování bychom byli jinak přetíženi" … i proto je třeba status „zlý vlk“ v našich hlavách tak pevně ukotven, navzdory biologickým faktům, která jsou v takové chvíli pro nás irelevantní, a jsme proto přesvědčení, že vlk číhá za nejbližším keřem (přesně jako číhal na Karkulku) a chystá se sežrat nevinné dítě. A víte co, existují daleko větší nebezpečí, než jsou vlci, víte třeba, že v Německu se ročně 300 lidí udusí prospiskou? :-), a nebo, že na seznamu pro člověka nejnebezpečnějších tvorů vlk do 20. místa vůbec nefiguruje, zato pes je na 4. místě, a jestlipak byste si tipli, že tím nejnebezpečnějším tvorem pro člověka, je zase jen a jenom člověk? „Strach – je hrozbou dnešní doby … cítíme strach z nepřítele, cizince, souseda, ze sebe, z moci, z lásky … a tisíce jiných věcí.“ Strach z vlka byl jedním z důvodů jeho vyhlazení, jenže vlci lidi nežerou :-) (pro nás je to strach biologicky programovaný, jako strach z hadů nebo pavouků) … je to strach absurdní a je dost znepokojující. Abychom se mohli na vlky podívat realisticky (nikdy sice nebudeme přesně vědět, jaké to je, být vlkem, protože ten kdo se dívá (člověk) se dívá vždy ze své perspektivy) musíme se vydat do jejich světa, jenom tak se můžeme alespoň přiblížit k poznání … vlčích řešení problémů, která můžou být ... nakažlivě jednoduchá … „Vlčí moudrost říká: Miluj svou rodinu. Starej se o ty, kdo jsou ti svěřeni. Nikdy se nevzdávej. Nikdy si nepřestávej hrát.“ … máme se co učit! :-) Dneska už neexistuje divočina prostá lidskému vlivu, nenajdete přírodu bez přítomnosti člověka – "divočina se už dávno člověku přizpůsobila" … člověku, který je přímo posedlý kontrolou všeho, co se kolem něj děje, a to je i náš největší problém, že se domníváme, že můžeme sami rozhodnout, kteří tvorové mají právo žít, příroda má (naštěstí) své způsoby, jak nás trochu pocvičit … v pokoře! „Zvíře v nás nevidí, jak bychom se rádi navenek jevili, nýbrž, to, co skutečně jsme … vidí agresi, strach, nejistotu, mírnost, nebo štěstí v našich očích …“
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

56

31.10.2019
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak, jak zamýšlela. Myslím si ale, že mi bude stačit moje německá vlčice, aby mi vždy připomněla, co je důležité, tak jako autorce její praví vlci. Z knihy je patrné, že jim zasvětila celý život a je to znát, čtenář si při popisu života těchto...
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak,...
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak, jak zamýšlela. Myslím si ale, že mi bude stačit moje německá vlčice, aby mi vždy připomněla, co je důležité, tak jako autorce její praví vlci. Z knihy je patrné, že jim zasvětila celý život a je to znát, čtenář si při popisu života těchto šelem sám leccos ozřejmí.
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

51

6.4.2019
Moudrost vlků je zajímavá kniha psaná s láskou a zaujetím. Spisovatelka žila mezi vlky a studovala je s nesmírnou trpělivostí. Krásné povídání o tom, jak se vlci chovají k mláďatům, starým vlkům, popisuje i vlčí námluvy, jak se chovají při lovu atd. Kniha se četla moc dobře, vyzařuje z ní obrovská láska nejen k vlkům, ale ke všem zvířatům kolem. Jen jsem moc nesouhlasila s připodobňováním vlčích...
Moudrost vlků je zajímavá kniha psaná s láskou a zaujetím. Spisovatelka žila mezi vlky a studovala je s nesmírnou trpělivostí. Krásné povídání o tom, jak se vlci...
Moudrost vlků je zajímavá kniha psaná s láskou a zaujetím. Spisovatelka žila mezi vlky a studovala je s nesmírnou trpělivostí. Krásné povídání o tom, jak se vlci chovají k mláďatům, starým vlkům, popisuje i vlčí námluvy, jak se chovají při lovu atd. Kniha se četla moc dobře, vyzařuje z ní obrovská láska nejen k vlkům, ale ke všem zvířatům kolem. Jen jsem moc nesouhlasila s připodobňováním vlčích vlastností k lidským. Obrovské plus v knize jsou opravdu nádherné fotografie !!!
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

88

1.2.2021
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu možná rádi věřili, takže si vlci dají k večeři chudáčka Bambiho" … smrt je bohužel vždycky, krutá a děsivá. Podle autorky téhle knížky mají lidé, aniž si to uvědomují, s vlky leccos společného (např. shodně „loví ve skupinách a kořist si...
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu...
„Žrát a být sežrán … lovec i lovený si musí najít cestu, jak přežít.“ Takhle to v přírodě prostě chodí, "příroda totiž není žádná disneyovka, i když bychom tomu možná rádi věřili, takže si vlci dají k večeři chudáčka Bambiho" … smrt je bohužel vždycky, krutá a děsivá. Podle autorky téhle knížky mají lidé, aniž si to uvědomují, s vlky leccos společného (např. shodně „loví ve skupinách a kořist si rozdělují“. Knížka pro mě byla příjemným překvapením! Autorka poměrně prostým, a sympaticky přímočarým, způsobem vysvětluje, jak se dostala od právnické profese k celoživotnímu poslání (pozorování a ochraně vlků) a proč v něm setrvala, a navíc, proč se tam, kde je, cítí dobře :-) . S vlky máme podle ní společného daleko víc, než bychom byli ochotní si přiznat. Existují totiž příběhy, ve kterých nejsou žádní vítězové, i my, lidé, se často ocitáme ve slepé uličce, ze které nevidíme žádné východisko, a pak je důležitá strategie, jak se s takovou situací vypořádat – a právě v tom nám mohou být vlci nápomocní! „Všichni jsme nejspíš někdy zažili hledání útěchy v přírodě … její rozmanitost tají dech … necítíme se pak osaměle.“ … i autorka hledala útěchu v divočině, kde se „cítíte nepatrní a malí, ale ne nevýznamní! … i vy jste součástí nebeského plánu.“ Do zkoumání vlků se pustila v momentě, kdy ve svém životě narazila na existenciální otázky typu ... Kdo jsem? Proč jsem tady? Co je smysl života? … a když si na ně upřímně odpověděla, opustila své povolání advokátky a vyrazila mezi vlky – získat pokoru a skromnost, vyrazila poznat, že „je načase přestat se brát tak vážně“. V knížce pak vysvětluje, jak jí pobyt v divočině pomohl zbořit spoustu předsudků … „mít předsudky je totiž veskrze lidská vlastnost“, získali jsme ji evolučně, protože jsou to právě předsudky, které nám „pomáhají zjednodušovat obsah vnímaného, … díky komplexnosti našeho uvažování bychom byli jinak přetíženi" … i proto je třeba status „zlý vlk“ v našich hlavách tak pevně ukotven, navzdory biologickým faktům, která jsou v takové chvíli pro nás irelevantní, a jsme proto přesvědčení, že vlk číhá za nejbližším keřem (přesně jako číhal na Karkulku) a chystá se sežrat nevinné dítě. A víte co, existují daleko větší nebezpečí, než jsou vlci, víte třeba, že v Německu se ročně 300 lidí udusí prospiskou? :-), a nebo, že na seznamu pro člověka nejnebezpečnějších tvorů vlk do 20. místa vůbec nefiguruje, zato pes je na 4. místě, a jestlipak byste si tipli, že tím nejnebezpečnějším tvorem pro člověka, je zase jen a jenom člověk? „Strach – je hrozbou dnešní doby … cítíme strach z nepřítele, cizince, souseda, ze sebe, z moci, z lásky … a tisíce jiných věcí.“ Strach z vlka byl jedním z důvodů jeho vyhlazení, jenže vlci lidi nežerou :-) (pro nás je to strach biologicky programovaný, jako strach z hadů nebo pavouků) … je to strach absurdní a je dost znepokojující. Abychom se mohli na vlky podívat realisticky (nikdy sice nebudeme přesně vědět, jaké to je, být vlkem, protože ten kdo se dívá (člověk) se dívá vždy ze své perspektivy) musíme se vydat do jejich světa, jenom tak se můžeme alespoň přiblížit k poznání … vlčích řešení problémů, která můžou být ... nakažlivě jednoduchá … „Vlčí moudrost říká: Miluj svou rodinu. Starej se o ty, kdo jsou ti svěřeni. Nikdy se nevzdávej. Nikdy si nepřestávej hrát.“ … máme se co učit! :-) Dneska už neexistuje divočina prostá lidskému vlivu, nenajdete přírodu bez přítomnosti člověka – "divočina se už dávno člověku přizpůsobila" … člověku, který je přímo posedlý kontrolou všeho, co se kolem něj děje, a to je i náš největší problém, že se domníváme, že můžeme sami rozhodnout, kteří tvorové mají právo žít, příroda má (naštěstí) své způsoby, jak nás trochu pocvičit … v pokoře! „Zvíře v nás nevidí, jak bychom se rádi navenek jevili, nýbrž, to, co skutečně jsme … vidí agresi, strach, nejistotu, mírnost, nebo štěstí v našich očích …“
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

56

31.10.2019
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak, jak zamýšlela. Myslím si ale, že mi bude stačit moje německá vlčice, aby mi vždy připomněla, co je důležité, tak jako autorce její praví vlci. Z knihy je patrné, že jim zasvětila celý život a je to znát, čtenář si při popisu života těchto...
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak,...
No, do Yellowstonu se už asi nepodívám a vlka naživo v přírodě uvidím taky těžko. Avšak vlky budu mít pořád rád, autorka se mi zadními vrátky dostala pod kůži tak, jak zamýšlela. Myslím si ale, že mi bude stačit moje německá vlčice, aby mi vždy připomněla, co je důležité, tak jako autorce její praví vlci. Z knihy je patrné, že jim zasvětila celý život a je to znát, čtenář si při popisu života těchto šelem sám leccos ozřejmí.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat