Mořská Eva

Prví třetina tohoto románu určený především ženám pojednává o adopci dětí po úmrtí tchýně. Při dědickém řízení se zjistí, jak si dáma v letech užívala, a proto musí hlavní hrdinka čtyřicátnice Eva řešit bytovou situaci. Eva je nad věcí a zjišťuje, že dokáže být pod vodou déle než je obvyklé. Využije této záhady a dokonce si koupí ocas, aby mohla vypadat jako mořská panna. Téma je vyobrazeno na krásné letní obálce. Jako čtenářka jsem si užívala plavání pod vodou a vnímala i sama sebe, svobodu tam hluboko pod vodou, neboť tento sport je mým oblíbeným koníčkem. Jak využije Eva této schopnosti a jak se k tomu postaví společnost se postupně dozví čtenářky, při čtení o volných dnech na dovolené nejen u moře.

Knížka Mořská Eva se mi četla velmi dobře. Přestože se v příběhu objeví nereálný motiv — hlavní hrdinka zjistí, že umí dýchat pod vodou — nepůsobilo to na mě jako fantasy, ale spíš jako symbolické vyjádření jejího vnitřního světa a hledání sebe sama. Eva se během příběhu vyrovnává s obrovskými ztrátami a chvílemi, kdy se jí doslova hroutí život pod rukama. Smrt partnera, ztráta dítěte i strach o děti, které nejsou biologicky její, z ní dělají velmi lidskou a uvěřitelnou postavu. Právě v jejích myšlenkách, nejistotách a tichém hledání vlastní identity jsem poznávala něco velmi opravdového a blízkého běžnému ženskému prožívání. Kniha plyne klidně a nenásilně, není postavená na velkých zvratech, ale spíš na atmosféře, emocích a jemných náznacích. A právě to se mi na ní líbilo nejvíc. Je to příběh o ztrátě, samotě, ale i o tom, jak člověk postupně znovu hledá pevnou půdu pod nohama.