Teenagerská romance ze sportovního prostředí, která se od jiných liší vlastně jen tím sportovním prostředím (badminton a basket). Jinak je to klasická verze nesmělého zamilovaného, který se bojí oslovit vyvolenou, ale zároveň je do ní tak strašlivě zakoukaný, že udělá prakticky cokoliv, jen aby si jej všimla. Ale protože je do příběhu zapojeno i pár dalších dívčích a chlapeckých postav, je dost pravděpodobné, že se celá, zpočátku jednoduchá vztahovka ještě maličko zamotá. Proti kresbě ani humorným gagům nemůžu říct nic, oboje se nese v sympatické rovině, kterou si snadno oblíbíte. Ale buď jsem už všech těch zamilovaných komiksů vážně přeslazený, nebo na můj vkus Kódži Miura zvolil až příliš okoukanou šablonu. Všechno to nejisté přešlapování na místě i záměrné chyby v komunikaci a křečovité reakce na obyčejné doteky mě spíš unavovaly, než motivovaly k dalšímu čtení. Ono to samozřejmě k žánru patří, jenže když to samé čtete bez výrazných obměn už po miliontý šestý, krapet se vám to přejí.

Já ty mangy pro náctileté mám opravdu ráda. To postupné oťukávání, první zamilovanost, jak to dát druhému vědětaby to nebylo trapné. K tomu to krásně doplňují obrázky, které jsou opravdu povedené a dokonale vystihují pocity hlavních postav. Hlavní hrdinka Činacu, hračka basketbalu, která míří do národního družstva okouzlí Taikiho, hráče badmintonu, který je sice o rok mladší, ale začne na sobě makat, aby ho vzali do nároďáku dříve Okolnosti tomu chtějí, že bydlí blízko sebe. Jsou blízko a přesto tak dalekoani jeden se nedokáže vyznat z lásky k tomu druhému. A tak se potkávají doma i na hřišti, ale stydí se dát před druhými najevo, že se znají. Hlavně Taiki to hrozně řeší. Žárlí na spolužáka, který ji dokáže oslovit a bavit se s ní. Činacu si zase myslí, že Taiki a Hina, Taikiho spolužačka spolu chodí. Moc krásně zpracované, mnoho dospívajících se v tom pozná. A samozřejmě to postupuje pomalu, protože budou další díly, tak jim budu přát, ať jim to vyjde. :)