Všichni psi mého života

Jakožto člověk, který si bez psa nedovede představit život, jsem si knihu velice ráda poslechla jako četbu na pokračování v podání mého velkého oblíbence Norberta Lichého. Bylo to místy milé vyprávění o životě s loveckými pejsky, ale na mě je tam moc toho lidského sobectví, že člověk neuváženě posílá psa po zvířeti a často to končí jeho smrtí. Já vím, že leckdo řekne, ale jsou to lovečtí psi, pro mě je to však nepochopitelné a představa, že by mi takto zemřel pes absolutně strašná - úplně mě u poslechu několikrát svíralo u srdce. Také si nedovedu představit, že bych svého psa jenom tak někomu dala, jak bylo v knize několikrát řečeno, to si naprosto nedovedu představit - jde znát, že pro autora a další osoby v knize zmíněné ( chovatelé a myslivci ) je pes, kterého mají sice hodně rádi, pořád jenom pes a ne věrný a oddaný kamarád a člen rodiny.

Pěkná kniha z našeho kraje, autor píše reálně, že pejsci umírají a to docela pravidelně. Ač mi to někdy přišlo jako zbytečná úmrtí. Každopádně je to biografické dílo, které se posouvá v čase s autorem. Edit: nádherně namluvená audiokniha Norbertem Lichým pro MůjRozhlas.