Tata

Teta je podľa môjho úsudku geniálne vyskladaný psychologicko-spoločenský román s prvkami detektívneho napätia. Valérie Perrin v ňom opäť potvrdzuje svoj cit pre odkrývanie hlbokých rodinných tajomstiev a krehkosť ľudských osudov. Kniha vyniká precíznou prácou s dvoma časovými líniami a postupným, až filmovým dávkovaním indícií. Autorka dokáže aj zdanlivo obyčajné prostredie malomesta a banálne profesie premeniť na javisko pre silné, hlboko ľudské drámy. Štýl písania je melancholický, no zároveň dynamický, plný zvratov a silných emócií, ktoré sa vyhýbajú lacnému pátosu. Opäť to bol pre mňa literárne bohatý zážitok, kde bizarná úvodná záhada slúži ako brána k hlbokému ponoru do tém identity, viny a vyrovnávania sa s minulosťou.

Kdybych tuto knihu, na kterou jsem se moc těšila, měla hodnotit tak v první půlce, kdy jsem ji četla po chvilkách, nebylo by to příliš kladné hodnocení. Řekla bych, že čtení byla dřina a taková houpačka od nadšení až po nezájem jak vše skončí. Druhou půlku jsem dala téměř na jeden zátah a musím říci, že každá stránka tohoto obsáhlého románu stála za to ji číst. Je to opravdu velmi spletitý příběh se spoustou postav, dějových i časových linek s přeskakováním v čase a návratech do minulosti mnoha zdánlivě nesouvisejících osudů, které ale mají pro závěrečný obraz svůj význam. Náročnější čtení na pozornost, ale pokud si uděláte čas, příběh vás jistě osloví i dojme, ale především nezapadne v tom množství jiných...