Colette, dívka z Antverp

Já se nakonec musím přiklonit na stranu čtenářů, které kniha příliš neoslovila. Nejspíš mi nesedl styl autora. Ačkoliv kniha obsahuje trýznivou a nelidskou dobu, děj mi přišel velmi chaotický a občas jsem se přistihla, že jsem byla z něj zmatená. Nižší a vyšší poschodí pravdy či lži, které nás doprovázelo napříč celou knihou mě spíše od čtení rušilo. Kniha obsahuje fotografie z filmu.

Knihu jsem přečetla, protože se mi moc líbil film. Bohužel, v knize je toho sotva třetina a to ještě to méně zajímavé. Styl, kterým je kniha psaná je pro mne trochu nesrozumitelný. Připadá mi, že si dva lidi povídají a každý mluví o něčem jiném. Je nutné číst mezi řádky a zachytávat informace z náznaků, domýšlet si. O organizaci tábora a konkrétních událostech se dozvídáme jen z nesouvislých narážek, zato se neustále řeší pravda a lež, morální zásady a hodnoty, které v prostředí tábora musí nutně projít změnou, aby člověk přežil. O to asi autorovi šlo, ale já v knihách o této době hledám spíš svědectví o událostech, než proměny myšlení člověka v extrémních situacích. Jsem velmi ráda, že jsem knihu přečetla, ale kdybych se k ní dostala dříve, na film bych asi nešla. A to by byla vážně škoda.