Česká čtenářská republika

Díky Databázi knih jsem narazila, na tuto knížku, o které bych asi zřejmě neměla ani páru. A byla by to obrovská škoda! Každý knihomol se občas setká s pocitem, zda je jeho četba ještě v normě, nebo zda nečte málo a nebo zda čte dobré knihy a nebo jestli nemá číst hodnotnější knihy (ač teda pojem hodnotnější je relativní). A v této knize jsme přivedeni na cestu českých čtenářů a to doslova z několika pohledů - z pohledu historie, z pohledu příležitostí, z pohledu vývoje technologií. Moc mě to bavilo a sama jsem si vybavovala dané časové posloupnosti a jak jsem na tom byla já. Tak třeba já patřím do doby počítačové, ale přesto jsem knihy nikdy neopustila. Což je dobře, protože přesto všechno je vidět, jak obrovskou sílu kniha má! Jak obavy, že ji odsune internet je naprosto plochý, zbytečně jsme se báli. Kniha je nepřekonatelný prostředek ke zjišťování informací, ke zprostředkování příběhů druhých lidí a je velkým přínosem v rozvoji člověka a vůbec nevadí, když je to jenom v rovině zábavy. Prostě tato kniha mi ukázala, jak dokonalý svět je kolem knih, že je tolik možností, jak a co číst a že každý má svůj příběh o tom, jak jej knihy provázejí. Děkuju panu Trávníčkovi, protože je to komplexní pojetí o čtení a čtenářích. Bravo.

Velmi zajímavá kniha, rozbor české čtenářské veřejnosti do posledního detailu. Pro mě tam těch detailů bylo příliš, ocenila bych zestručnění a možná i trošku zjednodušení, aby si to přečetlo více i "obyčejných" čtenářů, takto přílišná propracovanost a obsáhlost poněkud odrazuje. Ale každopádně kniha obsahuje velice zajímavá fakta a osvětluje, proč je třeba Babička považovaná nejstarší generací za zcela zásadní dílo, stejně tak jako Harry Potter pro ty nejmladší a najdeme tam také velmi zajimavá generační vymezení vůči fenoménu "Viewegh". Díky této knize člověk pochopí spoustu jevů spojených s českým knižním trhem. jsem přesvědčená, že by po určitém zjednodušení mohla najít velmi dobré uplatnění ve školství. 4/5