Memoirs of a Geisha

Nemám tušení, proč jsem si už kdysi dávno oblíbil právě Nippon, ale Japonsko mě jaksi fascinuje. Když jsem byl malý kluk, byl jsem celý pryč z nindžů a samurajů, později jsem se zajímal o válečná střetnutí, k nimž došlo potom, co komodor Perry probudil spícího tygra, a ještě později jsem zjistil, že mě zajímá i japonská kultura. Nippon nebyl nikdy zemí, která by byla vstřícná k ženám a tato kniha to jen potvrzuje. Zároveň mi zprostředkovala seznámení s tou částí japonské kultury, o níž jsem toho mnoho nevěděl, ale teď už vím. Velmi zajímavé čtení.

Tahle romance na pozadí válečného období mě upřímně vzala za srdce a líbí se mi kontrast něžné lásky a zároveň kruté reality Japonska a role gejši a žen v japonsku té doby obecně, kdy hrály především podřízené role. Vyprávění z pohledu bývalé gejši je pro dle mého skromného názoru velice příjemné a přijde mi autentické, protože, ač je hlavní hrdinka naivní, tak která mladá dívka té doby není? Většina o tu naivitu přijde až v průběhu let, jak stárne a sbírá negativní zkušenosti jako korálky na svém náhrdelníku života. Řekla bych, že ona mazanost, vynalézavost a vychytralost, se kterou proplouvali tímto světem, který byl nakloněn více mužům jim zůstala v Asii dodnes. Je to vlastně velice dobrá strategie, kterou západní muži často neprokouknou tak snadno ani dnes. :D Viděla jsem samozřejmě i film, který byl moc hezky zpracován. Obzvláště herce vybrali moc dobře.