Gejša

Kniha, ktorú osobne vnímam ako vstupenku do exotického a tájomného sveta japonských gejší, ich kultúry, zvykov, tradícií a náboženstva. Pri čítaní som žasla, čo všetko museli vytrpieť a obetovať tieto cupkajúce japonské bábiky v drahocenných kimonách, ktorých tvár sa ukrývala za hrubým nánosom bieleho makeupu s červenými perami v tvare srdca, aby sa stali symbolom etérickej krásy a stelesnením pôvabu.  Autor túto knihu napísal krásnym jazykom, ktorý u čitateľov vzbudzuje uvoľnenú a vznešenú atmosféru, akú sa často pokúšali svojím umením navodiť aj samotné gejše. Kniha sa pre mňa stala výnimočnou, lebo mi priblížila tento vzdialený a pre mňa neskutočný svet.

Po přečtení je mi Japonsko se svými zvyky a tradicemi stejně vzdálené, jako bylo před čtením... Sice jsem se dozvěděla, z čeho je složené kimono gejši, jak se obléká, kde a jak gejši bydlely, v jakých oborech se vzdělávaly, co všechno si ty pověrčivé ženy dokázaly napatlat na obličej, jak se líčily, jaké schopnosti a dovednosti pro ně byly nejvhodnější, o jejich hyerarchii a ještě spoustu dalších věcí z jejich života... Ale jak říkám, k pochopení, nebo empatickému vcítění do jejich života a motivů konání, mi to nepomohlo ani zbla... Pokud bych měla shrnout román do pár slov - intriky, závist, podrazy a milostná linka, kterou by mohla závidět i Pretty woman. A to prostě není čtení pro mě...