Medvěd Tuli

Mám vůbec psát komentáře k dětským knihám, které jsem sama nečetla jako dítě? Chce to změnu optiky - tím nemyslím větší písmenka, nýbrž omezenou schopnost najít své infantilní já a zkusit příběh vnímat emotivněji, přijímat autorův svět bez výhrad, oprostit se od logiky. Překousnout zjednodušování, moralizování a vychovávání (přece nechceme, aby si naše ratolest odnesla ponaučení, že má agresivního spolužáka nakopat do pytlíku... takové informace je nutno podávat osobně a ve správnou dobu). "Medvěd Tuli" je morálně nezávadnou sondou, kde z pohledu plyšové hračky, zakoupené pro terapeutické účely laskavou učitelkou, poznáváme třídu malých školáků. V hlavní roli je zakřiknuté děvčátko a samozřejmě vše dobře dopadne. Knížku si vybrala moje tříletá cácora při své první návštěvě knihovny, četbu poslouchala zaujatě, bez přerušování, akorát jí chybělo více obrázků. Ilustrace jsou průměrné - ani zázrak, ani hrůza, ujdou. Tři nenadšené hvězdičky za mě, čtvrtá za tu moji nezbedu.

Přečtená v knihovně 4/12 Jak může pomoct malý medvěd a ještě k tomu plyšový zvládat vztek a strach u malých dětí? Tahle kniha je napsána přesně tak, aby to pochopily i malé děti. Je inspirovaná metodou pevného objetí psycholožky Jiřiny Prekopové.