Další ze zpracování života Marie Callas a její osudové lásky s Aristo Onassisem se mi líbilo ... Musím ale předeslat, že jsem fanynkou této sopranistky .... a jejích tragických rolí La Traviata, Tosca, Norma, Butterfky .... a především miluji její roli Bizzetovy Carmen .... Myslím, že osudové setkání s Aristem bylo nálezem i ztrátou ....ale myslím, že k sobě patřili .... Její sláva - jeho bohatství .... ale stačilo to ke štěstí ? Závěr je smířlivý - a já Marii přála toto nové shledání ....

Od autorky je to má 2. knížka v edici Významné ženy a opět se mi dobře četla, jedinou výtku mám k tomu, že tentokrát bych byla raději, kdyby děj byl časově postupně a né jako návraty po letech. Callasová mi úplně sympatická nebyla, přišla mi dost sebestředná, neupřímná a žárlivá, ať to bylo na sestru, kolegyně nebo přátele. Líbilo se mi nahlédnutí pod pokličkou boháčů, ale často tam asi štěstí nebude.