Madame Piaf a píseň lásky

Malý vrabčák přiskákal z ulice, a pak roztáhl křídla, a vzlétl, vysoko, - až se zrodila hvězda. Zpívala o lásce i bolesti, obojí pocítila na vlastní kůži, city byly důležitou součástí jejího života. Byla přirozená a opravdová, to proto se lidé do příběhů o ztrátě, osamělosti a lásce, o nichž ve svých písních vyprávěla, tak snadno vcítili. Sama dobře poznala brutalitu života, proto ji potlesk a uznání přiváděly k extázi, bylo to dokonalé štěstí, to proto musela zpívat, aby zakusila lásku. Z hloubi její duše se šířila záře, která ji protékala žilami. Byla dokonalá! A věděla, že se se svým šansonem, dotýká srdcí svých posluchačů. „A melodie dokázaly mnohem víc …“ Je to škoda, že příběh mademoisele Piaf klouže jen po povrchu, že hudba („láska, která vyvěrá přímo ze srdce“) je jen kulisou, pro milostný příběh, vystřižený z Edithiina života. I tak to ale není vůbec špatný příběh, byl to autorčin záměr, a jiné ambice příběh nejspíš ani neměl, než vyprávět o krátkém Edithiině životním úseku, a o místech, kde se potulovali známí pařížští štamgasti, jako Toulouse-Lautrec, Zola nebo Monet, tak známých, jako Moulin Rouge, nebo tradiční, trochu staromódní, a přesto neskutečně živá pařížská restaurace La Bonue Franquete, kde, můžete si být jistí, určitě narazíte, právě na Edith a její bujarou společnost. Životní příběh mademoisele Piaf není příliš veselý, vzešlý z ulice, a pak ani v záři reflektorů, to jsem z tohoto příběhu pochopila celkem jasně, i když vypráví jen o krátkém tíživém poválečném období, kdy životní podmínky byly všeobecně hodně těžké, každopádně mě pobídl, abych si o této skvělé šansoniérce ještě něco dalšího přečetla, a dozvěděla se víc, řekněme z lepších zdrojů, o jejím životním osudu, takže se určitě poohlédnu po dalších knižních titulech. Přesto jsem si tento příběh užila, pokud nic jiného neočekáváte, je to příjemné, lehké odpočinkové čtení, a na to se tato knížka perfektně hodí, jako bonus se nakonec i sem tam něco dozvíte (střípky ze života jedné opravdové star, a to tom nemůže být pochyb). „Skrze cáry mlhy způsobené alkoholovým opojením, které táhly jejím mozkem, pochopila, že stojí před velkým debutem.“ „Odpověděl na její úsměv neskrývaným obdivem.“

Příběh šansoniérky Édith Piaf z větší části věnovaný období kdy objevila Yvese Montanda a stala se nejen jeho učitelkou ale i milenkou. Hledám další slova co napsat, ale nenacházím je. Občas se stane, že mě obsah knihy tak jak je napsaný nudí a v tomto případě se to bohužel stalo.