Malevil

Přivírám oči u popisu výbuchu bomby a následků výbuchu, přece jen o přesný vědecký popis tady přeci nejde, jsou to jen výchozí kulisy pro sociologický rozbor chování malé skupiny lidí v nových podmínkách... A o co tedy jde? O politikaření, o moc a o náboženství. Ale pozor - ne o náboženství ve smyslu rozjímání o bohu, ale o otázky politicko-náboženského charakteru, aneb je výš kněz nebo abbé? A taky trochu o přežití, i když tyhle otázky jsou na můj vkus trochu upozaděné. Co ovšem vůbec nerozdýchám jsou vyloženě ploché ženské postavy. Ženy jsou v zásadě rozděleny do skupin "dá mi" - všechny ženské postavy v plodném věku (+ Lolitka Evelýna) a "nedá mi" (hašteřivé stařeny, vhodné pro práci v domácnosti a u dobytka, zatímco muži probírají veledůležité otázky politického charakteru). Kniha velmi poplatná době a místu svého vzniku...

Moc krásně napsaná postapokalyptická kniha z francouzské pevnosti Malevil i z jeho blízkého okolí. Lidé se po katastrofě změnili k nepoznání a po zemi se začnou potulovat nepřátelské tlupy a ohrožovat přeživší kamarády z Malevilu. Robert Merle si dal s popisem charakterových vlastností jednotlivých postav záležet. Určitě doporučuji! “Celý Malevil přemýšlí, hledá, přispívá nápady. Celý Malevil napjal všechny síly k jedinému cíli. Mám v tom okamžiku dojem, že tvořím součást celku, jemuž sice velím, ale současně jsem mu podřízen jako jedno z jeho koleček, celku, který myslí a jedná zcela samostatně jako jediná bytost.”

Už je to dávno, co jsem knihu četla poprvé. Vím, že se mi moc líbila, nedalo mi to a knihu znovu otevřela. Zajímavá knížka, nevím, jestli je možné ji označit za dobrodružný post-apokalyptický román. Až na počáteční úvod velice čtivá, neboť Robert Merle je skvělý vypravěč. Od katastrofy je příběh dynamický a je kombinovaný úvahami, jak by lidé reagovali na takovou katastrofu v oblasti sociální, materiální a duchovní. Výtečná atmosféta, která nutí k zamyšlení. Klasika ve svém žánru a dle mého názoru jedna z nejlepších postapo knih.