Malá krajina

Je tomu presne 15 rokov, čo som v kine pri sledovaní filmu Hotel Rwanda nechápal, na čo sa to vlastne pozerám. Naozaj sa toto mohlo stať? Téma genocídy v Rwande ma odvtedy pohltila a v nasledujúcich rokoch som sa TO celé snažil pochopiť cez ďalšie filmy, dokumenty, články a neskôr aj prostredníctvom kníh, ktorých v českom a slovenskom preklade začalo pribúdať. Toto je však moja prvá beletristická kniha o tejto problematike. A hneď takáto čitateľská bomba. Je zaujímavé, že kniha vlastne nie je priamo o genocíde a neodohráva sa v Rwande, ale v susednom Burundi. No ako už poznamenal Ryszard Kapuscinski, tieto dve krajiny sú ako blížence a fungujú na systéme spojených nádob. To, čo sa udeje v Rwande má vplyv na Burundi a naopak. Nielen zvolená téma a prostredie samotné robia túto knihu takou čitateľsky úspešnou. Text stojí na skvelo vykreslených postavách a ešte lepších dialógoch. Detskí hrdinovia vám rýchlo prirastú k srdcu, napríklad dvojičky hneď potom, ako prvýkrát otvoria ústa. Je to kniha na jeden, dva záťahy. Nutkanie pustiť sa okamžite po jej dočítaní do opakovaného čítania je veľmi silné (knižná recidíva, chápete). Je to zatiaľ jediný Fayeho literárny počin, zostáva veriť, že nie posledný. Keď sme už pri autorovi, ten toho stihol viac na poli hudby (3 albumy), konkrétne v žánri rap. Nikdy by som neveril, že raz budem tak „namäkko“ z knihy napísanej raperom. Viem, sú to z mojej strany ťažké predsudky, ale akosi sa mi doteraz zdalo, že mentálny svet raperov a ten môj nemôže mať žiadny spoločný prienik. Aby som napravil toto moje obmedzené vnímanie sveta a aby som dokázal, že som človek otvorenej mysle, som ochotný podrobiť stereotypy a šablónovitosť môjho myslenia nasledovnému testu: idem si na youtube vyhľadať a vypočuť niečo z Fayeho hudobnej tvorby... ...Som späť. Tak nič. Niežeby to bolo úplne nanič, ale celé to z môjho pohľadu zachraňuje jedine tá francúzština. Tento jazyk je snáď predurčený pre potešenie ľudských uší. Som si istý, že vo francúzštine by som si dokázal bez prerušenia pozrieť aj celý prejav amerického prezidenta. Samozrejme, dokázal by som to len preto, že po francúzsky rozumiem iba fráze „moje meno je“... Je m´appelle Donald Trump. Ako vám to znie? Záverečné hodnotenie: 9,5/10

Faye je tak ideálně rozkročený mezi Evropu a Afriku (francouzský otec, rwandská matka, do 13 let v Burundi, pak ve Francii a nakonec "návrat" do Rwandy), že mu to Evropan spolkne i s navijákem. (V tom mi to připomnělo Persepolis od Satrapi.) Chytí se na začáteční randění přitažlivě exotického mladíka a užívá si návrat do dětství, kdy s bílým tátou cestují za Pygmeji, jí termity a užívají si laskavé podivnosti těch středoafrických států. Autor ukazuje naivitu Afričanů, jak se impulzivně snaží být cool, visí na ústech Evropě a Americe, zoufale shánějí tenisky lepší než od Bati, jediného pořádného obchodu ve městě, ale zároveň mají obdivuhodnou schopnost se družit a radovat, milují širokou rodinu. A na druhé straně nepochopitelně krutý, historicky zažraný rasismus místních bílých usedlíků. I díky metaforám ("Když hrál, špicovali jsme uši jak hroši v městském přístavu.") jako bychom se úplně koupali v Africe. A pak to pomalu začne, nejprve opatrně, pohledem privilegované, chráněné vrstvy a pak natvrdo, protože ty hloupé historické události se halt staly a nikdo je nezastaví. A má to grand finále, kde na posledních stránkách dostaneme hned několik dávek jak ze samopalu. Možná je to jen vynucenými přestávkami v četbě - kdybych mohla, četla bych to na jeden zátah - ale přijde mi, že začátek je literárně velice vyvážený a konec už možná poznamenaný drobnou bezradností, jak na to. Jak na genocidu, ze které se vám obracejí vnitřnosti a kterou byste ze sebe chtěli navždy smýt? Autor to ale zachraňuje a možná i víc než vynahrazuje svou otevřeností. Jako by se nám nakonec, hlavně těmi posledními, banálními větami, naservíroval nahý na stříbrném podnose. Doporučuji nekazit si to dopředu pátráním po skutečném životním příběhu Faye. Jestli to dobře chápu, knížka je autobiografická jen z (větší?) části a něco si domyslel. Ale není poznat co a nejde o to.