Moje první autorova kniha, velice mě zaujal tento postapokalyptický svět.

I když se kniha kasá označením detektivní, jako plnohodnotná detektivka nefunguje úplně dokonale. Osobně jsem si užil příběh z postapokalyptického světa víc, než Pěnkavovy snahy o vyšetřování, které končí u pokládání otázek všemi směry, dokud se viník nevyloupne. Nejde ani tak o to, že by se špatně dedukovalo, spíš odhalení pachatele je v důsledku nepodstatné, až jsem si říkal, proč kolem toho bylo tolik snahy. Aby toho nebylo málo, okořeňuje autor příběh drobnými záhadami mimo, které však nehrají pro ústřední zápletku valnou roli. Ovšem po stránce vypravěčské je to jednoduše lahoda. Sice mi opět lezlo na nervy poučování při upřesňování faktů, ale postavy jsou vesměs sympatické, prostředí atraktivní a události drží v napětí až do velkého finále. Takže jako detektivka žádná sláva, ale jako dobrodružný román naprosto dokonalé. Už jen proto, že Vladimír Šlechta dokáže do svého světa čtenáře natolik vtáhnout, že si s hrdiny užívá každičkou chvilku jejich vzrušujícího života na ostří nože.