Loď osudu

I poslední díl série Živé lodě byl čtivý a zajímavý. Anotace sice přehání (alespoň ohledně Wintrowa), i textových chybiček se do posledního dílu vloudilo vícero, ale přesto je to zajímavé čtení. Některé dějové zvraty jsou naprosto nepředvídatelné, jiné naopak velmi čitelné, to ale není na úkor čtivosti. Z Malty se stává obchodnice tělem i duší, zajímavý je vývoj Paragona, překvapila mě Ophelia a naopak nepřekvapil Kyle Haven. Konečně se všechny dějové linky setkají a my se dozvíme, kdo to byl Igrot a jakým způsobem ovlivnil další osudy kapitána Kennita. A nechci zapomenout na Amber, která konečně našla, co celou dobu hledala, a vydává se na sever . . . Autorka vytvořila opravdu zajímavý fantastický svět; mě osobně nejvíce zaujala již zmiňovaná souvislost s minulými sériemi (Farseer a Snědý muž). Jen se nemůžu zbavit dojmu, že by zážitek z této četby byl mnohem intenzivnější, kdyby se zredukoval počet stránek - dohromady téměř dva tisíce stran textu, to je opravdu velmi vydatná porce. A když nemáte možnost přečíst denně alespoň stovku stránek, hrozí ztráta souvislostí i zájmu; škoda. "Muž se umí podívat tvrdé pravdě do očí a ví, že život je jen zřídka spravedlivý nebo vyvážený. A další tvrdá pravda: nejkratší vzdálenost mezi mužem a jeho cílem bývá často lež."

Konečně akce, na kterou jsem od Hobb zvyklá. Nečekané zvraty, zajímavá rozuzlení, skvělý vývoj postav. Přelouskáno během chvilky. Fantasy svět do sebe začíná pomalu zapadat a ten otevřený závěr jen nabádá pustit se do dalších sérií.