Lobo versus Maska a další řežba

Lobo versus Maska, dva nezničitelní magoři proti sobě, to je solidní masakr. Přítomnost Masky navíc umožnila scénáristům (John Arcudi, Alan Grant) vyvádět psí kusy jako třeba bez vysvětlení proskákat několika různýma scénama nebo prostřednictvím svýho avatára komentovat dění v komiksu. Kresba (Dough Mahnke) byla dobrá, ale barvy (Keith Williams), ač typicky lobácký, mě kdovíproč trochu dráždily. Druhej příběh, Lobo spoutaný, napsal Alan Grant sám a je o poznání přímočařejší – je to vlastně Lobo versus věznice a díky příznačnýmu ultrabrutálnímu humoru a řádně nabouchané kresbě Rafaela Garrése se jedná o naprostou lahůdku. Oba komiksy přeložil Pavel Dort a musím říct, že si čím dál víc užívám jeho vynikající práci. Asi bych měl Loba číst častejc.

Ja už som na takéto blbinky asi pristarý. Možno ak by som mal 14... ale mám 42. Nebolo to moje prvé stretnutie s Lobom. Prvýkrát som ho čítal ešte v deväťdesiatkach, keď vychádzal v časopise Crew na pokračovanie. Vtedy som mal sladkých cca 16, čo je povedal by som ideálny vek na čítanie takýchto masakrov. Hoc, pravdupovediac, už vtedy ma bláznivý militantný czarnianský magor nechytil. S Maskou som sa stretol prvý raz až práve vďaka tomuto crossoveru, ak teda nerátam film s Jimom Carreym, o ktorom každý strašne tvrdil, aký je na hony vzdialený komiksovej predlohe a pritom ak dáme bokom nadávky a násilie, tak mi to pripadá na podobnej úrovni. Crossover Loba a Masky ma veru na kolená nedostal, takže je možné, že je to na roky rokúce moje posledné stretnutie s pánmi. Jedine, že by sa nečakane na trhu objavila nejaká pecka, ale myslím si, že ak by si Maska mala zachovať svoj charakter, tak pecka nehrozí, pretože Maska má byť už zo svojej podstaty bláznivá hovadinka, z toho druhý Arkham – Pochmurný dům v pochmurném světě proste nevykrešete, ak to brutálnym spôsobom neinovujete, ale bola by to potom ešte Maska? Najzábavnejšie mi napokon paradoxne pripadali citáty na zadnej strane obálky, hra so slovíčkami a vymýšľanie jedinečných nadávok a slovných spojení (vysmrď, skorozhebloň). Škoda, že tu nebolo viac takých skvelých momentov, ako cameo JLA. Potešia plné hrste farieb a vskutku nabúchaná a divoká kresba, ktorá ale samozrejme nesadne každému. Tak, ako ostatne celý komiks.