Lidská práva Zprava i zleva

V pořadí druhá populárně naučná kniha vydaná spolkem Svatopluk. Stejně jako ostatní tři dosud vydané knihy má i tato charakter sborníku, kde každou kapitolu zpracoval jiný autor a konkrétní zaměření kapitol do jisté míry souvisí i s odborným zaměřením jednotlivých autorů. Tento svazek je věnován problematice lidských práv, na která autoři nahlížejí z nejrůznějších úhlů. Přiznám se, že donedávna by mě nenapadlo, že i něco takového jako jsou lidská práva, lze ohavným způsobem zneužít. Například tím, že evropská populace bude vystavena tlaku, aby uznala "právo" uprchlíků z geograficky a hlavně kulturně naprostro odlišného prostředí na život a různé výhody v EU. A co hůř, Evropané by měli tolerovat i kriminální činnost nově příchozích, která je mnoha politiky bagatelizována. Na druhé straně, příslušníci některých států by dle vyjádření některých neměli mít práva vůbec žádná. Naopak "demokratické" země mají právo dotyčné státy i jejich obyvatele krátit na jejich právech, jak to jen jde – protože přece boj za demokracii něco stojí, ne? Údajně ve prospěch celku mají být Evropané regulováni téměř ve všem, co jakkoli souvisí s klimatem. Topit, svítit, přesunovat se, zkrátka provozovat jakékoli činnosti využívající energie, budou moct jen povoleném, "klimaticky neutrálním" způsobem. Asi by na tom nebylo nic špatného, kdyby panovala všeobecná shoda na tom, co je z hlediska nejen klimatu, ale i dalších aspektů péče o životní prostředí optimální. A také, kdyby náklady na plánované změny nebyli nuceni nést ve velké míře občané. Co je ale nejhorší: pokud se to evropským lídrům hodí, odklidíme klimatická témata někam do kouta. Viz např. nyní hojně diskutovaná hospodářská dohoda mezi EU a hospodářským společenstvím jihoamerických zemí, zvaným Mercosur. Jako kdyby přeprava zboží přes půl zeměkoule nebyla z klimatického hlediska problém. Jako kdyby nakonec bylo úplně jedno, zda plodiny pěstujeme na plochách, které jsou jako pole využívány už po staletí, anebo někde, kde se v rámci plnění dohod s EU smýtil deštný prales, aby vznikla pole na pěstování sóji (samozřejmě vůbec není geneticky modifikovaná...). Tolik alespoň ve stručnosti, o čem se lze mimo jiné v knize dočíst. Samozřejmě napsáno odbornějším jazykem (někde může být čtení pro člověka-neodborníka na sociální vědy trochu obtížnější) a pečlivě vyargumentováno. Pokud vám ještě nedochází, v jaké době žijeme, anebo naopak nevěříte svým očím, uším, prostě ničemu, určitě si knihu přečtěte. Velmi ráda bych dala pět hvězdiček, ale v knize je poměrně dost formálních nedostatků. Je mi jasné, že autoři chtěli, aby byla kniha co nejdřív venku, ale určitě potřebovala ještě jednu korekturu. Zejména příspěvek M. Muránského vypadá, že byl do knihy zařazen až dodatečně (možná kvůli grantovému projektu, na který odkazuje), tedy prošel ještě menším počtem redakčních úprav než příspěvky ostatní. Prosím autory, aby tyto zdánlivé drobnosti nepodceňovali. Témata pojednávaná v knihách spolku Svatopluk jsou velmi důležitá a knihy si zaslouží maximální péči po všech stránkách!

No, těch textů, kdy si každý musel "říct" to svoje je opravdu hodně, ale vychází z toho vlastně dvě možnosti, buď přijmeme oživíme metafyzickou intepretaci LP a shodneme se na minimalistické interpretaci, nebo se na to celá lidská práva vykašleme, protože jsou nevymahatelnou fikcí.