Důstojné finále série. Pro mě ne příliš překvapivé, tentokrát s menším spádem než předešlé knihy. Co ale oceňuji, autorům se povedlo vyhnout zbytečnému patosu. A děkuji i za odkaz na U. K. le Guinovou, ten mě skutečně potěšil.

Tahle série patří k tomu nejlepšímu, co se dá v žánru space opery přečíst, a tak mě až trošku mrzí, že to končí. Na druhou stranu, užili jsme si to s posádkou Rosinanty pořádně, a uznávám, že devět dílů je až až. A Leviatanova zhouba je takové, řekl bych, důstojné zakončení a rozloučení. Není to sice žádná divoká jízda, ale dozvíte se odpovědi na většinu otázek a konec mě docela překvapil, tohle jsem úplně nečekal. Takže sbohem, Naomi, Amosi, Jime a ostatní, bylo to fajn a třeba zas někdy. Uvažuju dokonce, že bych se podíval na seriál, což jinak moc často nedělám.