Leviatan 2

Tohle je momentálně můj nejoblíbenější komiks. V druhém díle se s Botou a Ritou ocitáme na veliké lodi v Union Busan. Ze začátku mají radost, protože jim nehrozí nebezpečí příšer. Stále se vyrovnávají se smrtí milovaného tatínka, poznávají hvězdnou oblohu o které jim otec jen vyprávěl. Jenže radost brzy přejde. Nejenže je jako děti nechtějí nikde zaměstnat a bez zaměstnání nemají peníze a bez peněz nebudou mít jídlo. Navíc na ně mají zlost policisté, kteří berou děti a jejich otce jako uprchlíky. Jsou na ně zlý, protože otec se vydal zabít všechny příšery. Dozvídáme se i tajemství a kousky minulosti Kany. Měla také těžký život a stala se harpunářkou po vzoru jejich otce Teon Ma. Je nelítostná a v boji s příšerami se vybojovala mezi nejlepší. A je jí jasné, že děti v Union Busan nemůže nechat…nepřežily by jejich mstu za tátu. Nádherné vykreslení postapokalipsy zatopeného světa. Krásně ilustrované, všechny pocity vyjádřené v obrázku. Slova už nejsou ani potřeba….miluju to!!

Po konci prvního dílu Leviatana jsem se docela bál toho, jakým směrem se bude odvíjet další dobrodružství. Pánové Kjongtchak I a Mijong No nezklamali, ačkoli hororová atmosféra předchozího svazku je nenávratně pryč. Scénář je sice vyprávěn, na můj vkus až příliš, pomocí flashbacků, jež zas až tak důležité pro pochopení motivací nejsou, ale dobrá, jsme pořád na začátku série a klíčové protagonisty je třeba představit, stejně jako utopenou planetu a důvody, které k tomu vedly. Dostaneme se ale i k aktuálnímu ději a naši dětští hrdinové začínají poznávat, že kromě dobrých lidí existují také ti vypočítaví, jimž nedělá problém jít přes mrtvoly, obzvláště když jde o slabé a bezbranné. Pouze výtvarná fascinace tělesnými tvary harpunářky Kany mi přijde až zbytečně prvoplánová. Musím ale nechat, že ty bikiny a legíny jí vážně moc sluší. Jen nechápu, proč je nosí, neboť toho vážně moc neskrývají. Ale vraťme se k tomu skutečně podstatnému – bude je mít i v příštím svazku, nebo je konečně sundá?