Lev, čarodějnice a skříň

Vyprávění pro dětského čtenáře, čemuž odpovídá struktura i jazyk. Příběhu vlastně nic nechybí. Čtyři děti se snaží zachránit podivuhodný sněhem zavátý svět. Ne že by chtěly, ale jsou do toho natlačeny vlivem okolností. Proroctvím, ze kterého se nejde vymanit. Sledujeme přátelství, statečnost, obětavost, ale i zradu a odpuštění. Ze zlých postav jejich špatnost sálá na míle daleko. Oproti tomu hrdinové jsou dokonale chrabří a čestní. Svět je rozpoznatelně rozdělený na dvě části. Aspoň že dětští hrdinové v sobě mají ždibet rozporuplnosti. Po přečtení jsem byl mírně zklamán, ale po následných diskuzích u sepisování čtenářského deníku hodnocení zvyšuju. Budeme pokračovat dalším dílem. :o)

Harry Potter ke mně přišel později, než by měl, ale ne o moc. Kronika rodu Spiderwicků mé dětství a hovězí léta minula úplně, ale vlastně mi to ani moc nevadí. Ovšem Letopisy Narnie… ty jsem měla poprvé číst jako dítě. Obzvláště první díl na nás dýchá takovou dávkou fantazie a odkrývá počátky světa tak rozsáhlého a kouzelného, až se nemohu zbavit pocitu, že mě má dospělácká fantazie o něco ochuzuje. Jako dítě bych byla nadšená, zalezla do skříně a odmítala vylézt, dokud to nepůjde druhou stranou. Teď nezbývá než si povzdychnout a jít zase do práce. Lva, čarodějnici a skříň pak z celé série prozatím hodnotím jako nejlepší a nemyslím si, že se po dočtení posledních dvou dílů něco změní. Jako každý začátek, i tento se drží jednoduchosti. Otevírá, nabízí, ale nikam netlačí, jen ukazuje možnosti. Je to příběh o dobrodružství několika dětí s pohádkovou pointou, že dobro zvítězí a zlo je po zásluze potrestáno. Hrdinové na konci vyjdou lepší, než jak vešli na začátku, pravda je nejstabilnější měnou a prastarou magii nelze obejít chvilkovým překroucením faktů. Před očima nám ožívají tvorové z legend, zvířata promlouvají a vše kolem nás má duši a může začít tančit. Kdo chce vidět kouzla, nechť otevře tuto knihu.