Leo Berlín

Leo Berlin jsem vyhledala na základě podobnosti se sérií Volkera Kutschera: tatáž doba v Německu, detektivní ladění a navíc Susanne Goga byla první v pořadí, takže sem s ní, tedy lépe s první knihou její série! Po přečtení konstatuju, že to vůbec není špatné čtení. Autorka věnuje méně místa popisu města samotného, jeho institucí a vlastně i politické a společenské situaci, v níž se tehdy Německo nacházelo. Identický je v obou sériích snad jen kriminální rada Gennat zvaný Budha a jeho dortíky všeho druhu. Takže ano – je to jiné než Mokrá ryba (ač se tady tento výraz objeví hned několikrát), hlavní hrdina řeší zcela jiné životní zádrhele nežli Gereon Rath, koneckonců u otce rodiny je to pochopitelné, ale výsledkem je i tady příjemně ubíhající a čtivá detektivka. Komisař Wechsler je velmi sympatický a rozvážný muž, navíc se tady objeví i knihovna a (sličná a chytrá) knihovnice, takže já tleskám. Pro čtenáře, který si nelibuje v detailním popisu nezáviděníhodné situace Německa mezi dvěma světovými válkami, bude tato kniha určitě stravitelnější, už jen díky svému rozsahu.

Sympatický komisař a pomalu plynoucí děj, který vás vtáhne do děje, ani nevíte jak. Zajímavé je zároveň také období a prostředí předválečného Berlína, kdy jsou jasně patrné dopady na společnost po první sv. válce a blížící se velká krize vedoucí k další válce.