První, co mě napadlo, když jsem tuhle knihu viděla: existuje film stejného názvu. Je velice smutný, ale přitom tuze krásný, zajímavý, zvláštní. Třeba taková bude i knížka, i když je evidentně o něčem jiném. Kniha je opravdu úplně jiná, ovšem smutek je společný oběma. Navzdory názvu většina knihy pojednává o citech a činech otců (manželů, mužů), tedy posuzuje proběhlé a popisované události převážně optikou otců. Milujících, často nechápajících, možná málo empatických, určitě alespoň občas chybujících. Tempo příběhu rozhodně není strhující, ale to považuju spíše za klad. Jinak bychom si my čtenáři třeba ani nestihli vychutnat nádherné pasáže, na nichž má kromě autora určitě nemalou zásluhu i překlad paní Denemarkové. "Zpočátku přívětivé pro oči, něžné a hloubavé, vzápětí neúprosně kruté, ubíralo na falešném pozlátku a každou maličkost, i tu nejošklivější věc, nemilosrdně osvětlilo, takže se věci vyjevovaly takové, jaké ve skutečnosti jsou. Bylo to světlo jako stvořené pro klidné, neúplatné poznávání věcí, bez obav a strachu, ať už to byly věci cizí nebo blízké." Nepříjemně překvapí naopak tiskové chyby, které shazují úsilí autora i překladatelky, škoda. Jeden příklad: splést si DNK (případně DNA - kód dědičnosti) se zkratkou DNS (systém pro IP adresy v PC) může opravdu jen ignorant, který si nezaslouží titul korektor (pokud ovšem vůbec někdo takový knihu četl). Nedávno jsem nakladatelství Plus chválila za skvěle vypravenou knihu Strážkyně pramene; jelikož ta vyšla o 7 let později než Lea, doufejme, že k nápravě už došlo a hlavně že bude trvalá! Jediná, zato zásadní výtka z mé strany: nejsem anglofil (trochu se sice orientuju, ale kvalitní znalost AJ nemám) ani frankofil, takže jsem velmi postrádala závěrečný "slovník" s překlady především francouzských vět. Soudím, že hrály v textu dost důležitou roli, a na Google překladač se nedá spoléhat.

Lea je v porovnaní s Nočným vlakom do Lisabonu textom menej rozsiahlejším, menej náročnejším, značne predvídateľnejším, s menším počtom úvah a filozofických vsuviek, navyše mu chýbajú určité mystifikujúce prvky, ktoré vytvorili osobitú atmosféru Nočného vlaku do Lisabonu, ale určite nemožno povedať, že je to text menej kvalitný, a to ani po stránke obsahovej, ani štylistickej. Práve naopak, autorov rukopis je ľahko rozpoznateľný, v mori iných nezameniteľný. Podobne ako väčšine, aj mne sa Lea páčila o čosi menej ako už spomínaný Nočný vlak do Lisabonu, avšak ešte stále je to dobrý text, silný ľudský príbeh o životných omyloch a zlyhaniach niekoľkých osôb.