Lanovka nad Landekem

Zpočátku jsem netušila, co mohu od knihy čekat. A přiznám se, že se mi tato kniha zprvu nečetla nejlépe, hlavně pro to nářečí, kterým je to částečně vyprávěno. Kniha si mne ale nakonec získala, byť pomaleji a postupně. Jedná se o střípkovité vyprávění, v němž se některé věci dozvídáte jakoby náhodou mezi řádky. Kniha si tak vyžaduje určitou pozornost a trpělivost, která se ale nakonec vyplatí. Příběh je velmi zajímavou sondou do života několika postav a střetává se tu několik zajímavých protikladů. Na jedné straně stojí ti, co by rádi všechno zachovali při starém. A proti nim ti, co hledí kupředu a změn se nebojí. Jsou tu ti, kteří cítí potřebu se etnicky vymezovat, proti těm, co nevnímají svoji etnicitu jako něco zvláštního. Na jedné straně tu stojí postavy ambiciózní a dravé, jdoucí si bez skrupulí za svým. A proti nim tu vystupují lidé povahově jakoby slabí, se kterými se dá snadno manipulovat. A vzhledem k faktu, že tu významnou roli hraje politika a boj o moc, je to vlastně zajímavé sledovat, jak se kdo chová a co jsou někteří ochotni udělat pro to, aby dosáhli svého. A jako tenká nit se tu celým vyprávěním vine otázka, kdo a proč zabil jednu z postav. Tato linka, tmelící všechny střípky do jedné mozaiky, knize dodává určitý nádech detektivního příběhu, kdy čtenáře průběžně napadají různé teorie, kdo je vlastně pachatelem. (S tím, že ale čistokrevnou detektivku v této knize fakt nehledejte.) Tahle kniha asi nebude úplně pro každého. Jednak pro ten způsob vyprávění a jednak pro ta témata, která se tu řeší. A upřímně, do poloviny knihy jsem se také trochu bála, že asi nebudu úplně cílová skupina. Ale nakonec musím říct, že jsem ráda, že se mi kniha dostala do ruky. A že jsem si ji nakonec vcelku užila.

Je mi to líto, ale nebavilo mne a až do konce jsem se trápila. Mít víc stran, asi bych nedočetla a odložila.