Kým pravda vyjde najavo

Dá se u knihy vlastně o smrti napsat, že je pěkná? Knížka se zvláštní atmosférou, která vás donutí popřemýšlet o vlastních možnostech promluvit s někým, s kým to už nejde. A přestože je to čtení svým způsobem o smutných věcech, smutné není, spíše zvláštně tajemné, se špetkou velmi poklidné radosti na konci, i když to zrovna třeba nevyjde podle představ a starosti jsou někdy velké.

Od autora jsem už četl knihu - NEŽ VYSTYDNE KÁVA, kterou jsem hodnotil pozitivně. V této knize nalezneme 4 povídky, jedná se o druhý díl. Přestože se jedná o povídky, postavy v knize jsou vzájemně propleteny. Myslím si, že námět knihy je zajímavý – návrat do minulosti, anebo ocitnout se v budoucnosti s lidmi, na kterým nám záleží. Autor dost často na různých místech opakuje pravidla, které musí člověk splnit, aby se mohl přesunout do doby, kterou si zvolí. Podle mého názoru by to nemusel stále dokola připomínat. Podle mě stačí, když jsou tato pravidla uvedena v PŘEMLUVĚ. Také mi nějakou dobu trvalo, než jsem se dokázal zorientovat v postavách, které se v knize vyskytují. Oceňuji a chválím autora za to, že na počátku knihy znázornil grafické schéma POSTAV A JEJICH VZTAHŮ. Čtenář se tak může lépe zorientovat v jednotlivých postavách. Toto schéma jsem si přečetl až po dočtení jednotlivých povídek. V krátkosti jsou na některých místech připomenuty příběhy z prvního dílu. V závěru knihy se dočteme nějaké informace o autorovi. Mimo jiné je v tomto medailonku zmíněno, že autor vydal také třetí díl, který se jmenuje - NEŽ ZMIZÍ VZPOMÍNKY. Pokud nakladatelství tuto knihu časem vydá, knihu si přečtu. Myslím si, že čtenář může začít číst klidně tuto knihu, aniž by přečetl první díl. Všechna pravidla jsou znovu a opakovaně vysvětlena a jsou rovněž připomenuty vztahy mezi postavami. Knihu hodnotím na 90 %. Myslím si, že kniha stojí za přečtení. Autor se v předmluvě dotazuje, jestli bychom stáli o návrat do minulosti po vyslechnutí pravidel, která bychom museli dodržet. Já bych o návrat do minulosti určitě stál a rád bych se setkal s několika lidmi, kteří zemřeli. Jsem si vědom, že bych nemohl ovlivnit přítomnost, ale přesto bych o takové setkání stál. V mnoha případech by mohl být člověk šťastný, ale není tomu tak, protože si za to často může sám. Nedokáže se například vyrovnat se situacemi, které v jeho životě nastaly, a tímto způsobem zabraňuje, aby žil plnohodnotný a spokojený život, což je velká škoda. Člověk může mít výčitky svědomí, pokud se nezachoval k blízkému člověku dobře během života, anebo nesplnil věci, které slíbil, příčin může být více. Rád by se vrátil do minulosti a s dotyčným člověkem si všechno vyjasnil, omluvil se, uznal svoji chybu, řekl mu, že ho má rád, i když mu to během života nedával najevo. Myslím si, že návrat do minulosti by uvítalo více lidí, přijali by všechna pravidla kavárny a ještě jednou a naposled se setkali s osobou, kterou by chtěli vidět a promluvit si s ní. Citáty z knihy, které mne oslovily: A pro rodiče zůstanou děti navždy dětmi, bez ohledu na věk. Moje štěstí bude důkazem toho, že žila… Jsou věci, o nichž člověk dokáže mluvit pouze s někým, komu důvěřuje, ale jsou zase takové, s nimiž se dokáže svěřit právě někomu, koho se daná věc netýká.