Kuchaři smrti

Milan Říský se v této knize pustil do tématu, které patří k těm nejtemnějším vůbec – kanibalismu – a rozhodně se nedrží jen povrchu. Na stránkách knihy se objevují případy z českého a slovenského prostředí, od Kohnova mlýna a německého „turisty“ Huseho až po známé vrahy, jako Hojer, Kulík nebo Čurko. Nechybí ani příběh o skupině, kterou ovlivnila středověká pověra o krvi nenarozených dětí. A právě tady je potřeba říct, že tohle opravdu není lehké čtení pro slabší povahy. Těhotné ženy, děti, mrtvá těla a další věci, které si člověk se zdravým rozumem dokáže jen těžko představit, se tu objevují v souvislostech, ze kterých vám rozhodně nebude příjemně. Přesto se čte kniha velmi dobře (co se týče stylu a podávání informací), jelikož je opravdu skvěle napsaná. Milan Říský píše velmi poutavě, srozumitelně a hlavně je znát, že se v oblasti skutečných zločinů dlouhodobě pohybuje. Nicméně o tomhle už jsem se přesvědčila v jeho přechozí knize Dva na vraždu, tady se mi to jen potvrdilo. Tohle není jen poskládaný seznam hrůzostrašných případů. Autor jde po jejich pozadí, motivech pachatelů i okolnostech, které k jednotlivým činům vedly, a je vidět, že si dal s rešeršemi velkou práci. Za mě jsou Kuchaři smrti velmi důležitým přírůstkem do žánru true crime. Je to temná, místy tedy opravdu nechutná a psychicky náročná kniha, ale zároveň výborně napsaná a poctivě zpracovaná. Pokud vás zajímají skutečné zločiny a chcete se podívat i do těch nejtemnějších zákoutí lidského chování, tahle kniha rozhodně stojí za pozornost. Jen bych jakékoli jídlo při čtení vynechala.

True crime příběhy, které vám nedají spát. Vraždy, zločiny,… to už tu všechno bylo. Ale co kanibalismus? Že v Česku není? Tak to se pletete! Autor pro nás připravil hned několik příběhů, nad kterými vážně zůstává rozum stát. Po autorově předchozí knize Dva na vraždu mi bylo jasné, že si přečtu i cokoliv dalšího, co napíše. Ano, bylo to správné rozhodnutí. Kuchaři smrti jsou místy vážně dechberoucí. Kanibalismus je něco, co náš mozek prostě nepobírá, přitom je tu odjakživa. Na začátku knihy se tak o něm dozvíme spoustu nového. A to ať z historie nebo třeba z umění jako filmů a knížek. I přesto, že byla tato část zajímavá, nejvíce jsem se těšila na konkrétní případy. To jsem však nevěděla, co přesně mě čeká. Myslím si o sobě, že jsem otrlý čtenář, že mi jen tak něco nevadí. Tak tady, tady se mi při čtení místy vážně zvedal žaludek. Není to nic pro citlivky a slabé povahy, ale i přesto (nebo právě proto) to vážně stojí za to. Za knihou je vidět neskutečná práce, co všechno si musel autor nastudovat, kolik materiálů musel projít a pak to všechno zpracovat takhle zajímavě a poutavě. Vážně smekám. Je to knížka, která šokuje a možná o to víc, že to, co čteme, se vážně stalo.