Kuchaři smrti

Milan Říský se v této knize pustil do tématu, které patří k těm nejtemnějším vůbec – kanibalismu – a rozhodně se nedrží jen povrchu. Na stránkách knihy se objevují případy z českého a slovenského prostředí, od Kohnova mlýna a německého „turisty“ Huseho až po známé vrahy, jako Hojer, Kulík nebo Čurko. Nechybí ani příběh o skupině, kterou ovlivnila středověká pověra o krvi nenarozených dětí. A právě tady je potřeba říct, že tohle opravdu není lehké čtení pro slabší povahy. Těhotné ženy, děti, mrtvá těla a další věci, které si člověk se zdravým rozumem dokáže jen těžko představit, se tu objevují v souvislostech, ze kterých vám rozhodně nebude příjemně. Přesto se čte kniha velmi dobře (co se týče stylu a podávání informací), jelikož je opravdu skvěle napsaná. Milan Říský píše velmi poutavě, srozumitelně a hlavně je znát, že se v oblasti skutečných zločinů dlouhodobě pohybuje. Nicméně o tomhle už jsem se přesvědčila v jeho přechozí knize Dva na vraždu, tady se mi to jen potvrdilo. Tohle není jen poskládaný seznam hrůzostrašných případů. Autor jde po jejich pozadí, motivech pachatelů i okolnostech, které k jednotlivým činům vedly, a je vidět, že si dal s rešeršemi velkou práci. Za mě jsou Kuchaři smrti velmi důležitým přírůstkem do žánru true crime. Je to temná, místy tedy opravdu nechutná a psychicky náročná kniha, ale zároveň výborně napsaná a poctivě zpracovaná. Pokud vás zajímají skutečné zločiny a chcete se podívat i do těch nejtemnějších zákoutí lidského chování, tahle kniha rozhodně stojí za pozornost. Jen bych jakékoli jídlo při čtení vynechala.

Po knize Dva na vraždu jsem měl zcela jasno, kam sáhnu dál. Tentokrát Milan samostatně, a to s knihou Kuchaři smrti. Předmluvu si bere true crime znalý Eduard Birke Úvod nás provede od rituálního, hladového nebo symbolického kanibalismu. Což je úvod, který nás zasvětí a určitě upraví i pohled, protože tohle není jednoznačné téma. Už v předchozí knize nám Milan ukázal, že potřebuje více prostoru – tady ten prostor dostal a skvěle ho využil. Citace knihu dělají ještě temnější, protože když je čtete, jako byste tam byli. Přináší nám zde 5 případů, 5 brutálních případů. Kohnův mlýn, Josef Kulík, Ladislav Hojer, Ralf Huse, Matěj Čurko a dalších pár bestiálních případů. Milan čerpá z dobových spisů, novin, výslechů a vše dává dohromady s obrovskou precizností a respektem. Konec každého případu opět uzavírají dobové fotografie s motivem policejní nástěnky. S klidným svědomím si může podat ruku s Peterem Vronským, Moirou Martingale, Vincentem Bugliosim, Nebo Haroldem Schechterem a Mauryho Terryho strčí do kapsy. Protože takhle se to má dělat. Znáte ten pocit při čtení, kdy se vám objevují záblesky příběhu před očima? Tohle Milan dokázal. Vtáhne vás do své knihy a jste součástí případů – sedíte vedle něj a posloucháte rozhovor, sedíte vedle něj u stolu a pozorujete jeho práci. Ne že by předchozí kniha Dva na vraždu byla slabší, protože tou nasadili Milan a Honza laťku hodně vysoko, ale tohle je ještě temnější verze jednoho specifického odvětví krimi scény. "Co se stane, když sundáme filmovou masku Hannibala Lectera, když zmizí estetika režiséra a charisma Anthonyho Hopkinse?" To vše a mnohem více se dozvíte v knize Kuchaři smrti.