Kříž u potoka

Knížka, která se nečte nejrychleji kvůli archaičtěji laděnému jazyku, jenž je ovšem velmi krásný a pro mne byl v tomto případě až takovou pomyslnou pastvou pro oči. Evička je hrdinka výjimečná, sympatická, někdy až příliš dokonalá, ale to knize dle mého neškodí. Individuální příběhy Józy i Evičky jsou zajímavé a smutné svým vlastním způsobem; moc se mi líbilo pozorovat vztah jejich dvou časových linií, jak se minulost prolínala s přítomností. Celý příběh prostupuje nadpřirozený nádech ve formě pověstné kletby, kterou si Evička jakožto svoje poslání uložila přemoct. Melodramatický příběh z 19. století odehrávající se v krásné české krajině.

Eva je postavou biblickou, do románu se nehodící. "Zdáž, ó bože, bídnějšího jsi stvořil tvora nad ženu?," volá zneúctěná původkyně prokletí rodu, do kterého se hlavní hrdinka přivdává. Jako by žena muži celý život týraná a klamaná měla být zdrojem všeho zla. Co má však provést ctnostná česká v pokrok věřící venkovanka 19. století, když ji její muž, alkoholik a záletník, v opileckém zatmění mysli málem zabije? Utéct? Udat ho? Kdeže. Je třeba vypudit jediného potenciálního zachránce a jít poníženě přemlouvat "halarií", aby vrátila muže jeho před Bohem a obcí právoplatné ženě. Pak teprve bude kletba zlomena a vše se v dobré obrátí.