Křídla vážky

Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji @humbook a @humbook_blogeri. Už když jsem poprvé držela v ruce knížku Křídla vážky, tak jsem tušila, že se mi bude líbit, ale rozhodně jsem nečekala, že z ní budu takhle nadšená! Příběh je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky Eleny, která mi přirostla k srdci hned od první kapitoly. Doopravdy se mi ještě nestalo, abych toho s hlavní hrdinkou měla tolik společného, a to ať už šlo o četbu, krasobruslení, snahu vystudovat medicínu, a nebo celkově o její charakter! Oblíbila jsem si i Jáchyma či Dannyho a zamilovala se do Tadeáše. Romantická linka je jedno velké klišé, ale skvěle napsané klišé, u kterého se budete usmívat jak měsíček na hnoji a budete si neskutečně užívat tu chemii mezi postavami! Moc mile mě překvapil i autorčin styl psaní, vůbec bych nepoznala, že se jedná o její prvotinu. Už dlouho se mi totiž nestalo, že bych celou knížku přečetla za méně než 24 hodin a navíc jsem se u knížky musela nahlas smát, a to hned několikrát. (SPOILER!) Je mi jasné, že se najde někdo komu závěr knihy pokazí celkový dojem, ale u mě to bylo přesně naopak. Strašně se mi líbilo, že knížka nekončí přeslazeným happyendem, jako tomu u jiných romantických knížek bývá, ale končí realisticky. (KONEC SPOILERU!) Myslím si, že vám Křídla vážky mají rozhodně co předat. Já vám knížku moc moc doporučuju a budu ráda, když jí dáte šanci, protože je opravdu skvělá!

Ač má Elena před sebou pouze maturitní ročník, po neshodách s otcem se přestěhuje z Prahy ke své matce do malé vesnice poblíž Olomouce. V nové škole se jí ujme spolužák Jáchym, který ji seznámí se zbytkem jeho party. Elenu postupně zasvěcují, jak to u nich ve škole chodí a radí jí, komu se vyhýbat. Zejména partě kluků, o kterých se povídá, že holky sbírají jako trofeje. Do této party patří i Tadeáš, který začne Eleně nadbíhat. Poslechne své kamarády anebo ji Tadeáš přesvědčí, že všechno, co se o něm říká, jsou jen pomluvy? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Eleny. O knize jsem si dopředu nic nezjišťovala, v průběhu čtení jsem měla nějaké vize, které jsem v podstatě všechny odhadla, ale i tak mě autorka dokázala překvapit. Také bych nepoznala, že se jedná o prvotinu, jak dobře se kniha četla. Elena milovala knihy a skrz ně se snadno sblížila s Tadeášem. A nejen s ním, ale i s jeho partou a jejich bujarými mejdany. To mi trochu nesedělo k její povaze introverta, o které byla na začátku zmínka. Ale každý má asi trochu jiný stupeň. I když si Elena uvědomovala, že Jáchym by byl lepší partner, Tadeáš ji přitahoval víc. A v tomhle si srdce poroučet nedá. Hodnocení snižuji za české prostředí, zejména to školní. Celou dobu mi to evokovalo americký styl a já jako učitelka mám stejně staré žáky dennodenně před očima a vím, že takhle se nechovají. Nevídám partu frajírků, kvůli kterým se začnou ostatní zvedat, aby jim uvolnili místo v jídelně. Časté mejdany mi také s mými žáky nešly úplně dohromady, ale třeba o nich mám jen naivní představu. Až dojdete na poslední stránku, pochopíte, co vám příběh měl předat. Uvědomění si, že můžete radit lidem okolo sebe, co mají dělat a nedělat, ale dokud si sami nenatlučou nos, nic s tím nezmůžete. Také si potvrdíte, jak moc je zásadní upřímnost, pokud nechcete ztratit někoho, na kom vám záleží. A že některé věci zůstanou občas nevyřčené.