„Tad se na něj rozzářil, jako by mu právě dokázal předat důležité moudro. Po pár sekundách se zamračil, když mu z Durhamova výrazu došlo, že k přenosu moudrosti nedošlo.“ Co dělá humoristickou fantasy zábavnou? Zápletka, kulisy a zkušenosti. V případě Kobkanýrů si na jedničku vedou všechny tři premisy, a jste-li navíc fanoušek RPG her Dungeons & Dragons, užijete si Kosti, pasti, slepice dvojnásob. Ostatně, neoblíbit si partičku trpaslíků všelikého naturelu, přízvuku i pohlaví zavání příklonem k trudomyslnosti a v ten moment vám náladu zvedne snad už jen Utrpení mladého Werthera. Každopádně, tenhle tým profesionálních rabovačů kobek všeho druhu dokonale válcuje zaběhnutá klišé fantasy literatury, o hrdinských výpravách nemluvě. Rozsah přitom odpovídá právě tak jednomu dobře odehranému dobrodružství, které sice nepřekvapí vývojem, ale ani (ne)vtipně překombinovanými zvraty. To celé pak korunuje skvělý překlad, o který se postaral Jiří Matyskiewicz, jenž snad psal příběh společně s autorem.

Černá slepice sezóny a překvapení v jednom? Ano, tak přesně tím tahle knížka je. Vykoukal jsem si ji kvůli tý anotaci a dokoukal ji pak kvůli tý totálně praštěný obálce, která naprosto odpovídá. Samozřejmě mohl to být průser, ale není. Russell není Tolkien ani jiný žánrový mistr a ani se o to nesnaží. Chtěl napsat šílenou fantasy jízdu s trapaslíky, nekromantem, jednou prácičkou ve stylu D&D a tohle mu tedy vyšlo na výbornou. Naprosto pecková oddychovka, kterou smslnete jak malinu. Snad se sérii podaří se u nás uchytit a budou další díly