Kostel pro kuřáky / A Church for Smokers

Kdo kouří, přemýšlí o životě. Kdo nekouří, nedělá nic. Johann Wolfgang von Goethe Tuhle knihu jsem koupila hlavně proto, že kouřím a název byl pro mě takovou maličkou náplastí na všeobecné lynčování kuřáků. A básně se mi moc líbí.... Kostel pro kuřáky s chrchlajícími návštěvníky v pršipláštích a bednou jablek v koutě, všichni jsou mírně zatraceni, ale nikdo není ztracen; za vnější stranou věcí je druhá strana věcí, odkryj ji, budeš trhat i s vlasy a kůží. Stvůra Molochova na to hledí shůry z neónu a natřásá se jako tvaroh. Její pomocníci, služebníčci, reklamy, nafukovači, slova plujou dole na penězích jako na vepřích, praskavá zvířata z nafukovací hmoty. Kosmetika, rychlá věda. Kristus je malý, je to figurka z Betléma. Dali mi ho v nedělní škole. V něm byl jak bonbón zabalen úkol; najít zkratku, výtah do hlubin, přijmout milosrdenství. Praha příchozího Nikdo mi neřek jak se má žít a kdy se nejlíp pije bolehlav z čí rukou a na kterého svatého Nikdo mi neřek jak se chodí nočním městem aby nebyl slyšet pláč ten neustálý pláč luceren a tramvajových dveří co prochází škvírami mezi lidmy jako od nekonečna po nekonečno natažená nejvyšší struna houslí...... ...Z dutých kostí jsme si udělali syrinx a hrajeme na nábřeží i když nám nikdo neřek že syrinx je a my jsme a dát to dohromady je krásný že Praha je veliký dryák ředěný Vltavou....... .......Takové čisté tahy štětcem, jasné barvy na pozadí nebes.