To bylo krásné...Bouřka je maminkou! Nádherný příběh. Ohnivý měsíc je hrdina! Doporučuji.

Nebudu lhát, když řeknu, že mě tato kniha zklamala. Dříve jsem uvažovala, že bych si ji koupila v angličtině stejně jako některé další knihy, které mám, ale když jsem viděla, že ji překládají koupila jsem si ji v češtině. Už na začátku čtení mi však došlo, že tato kniha je katastrofa. Upřímně řečeno chápu proč to tak je. Tohle je první Superedice od Erin Hunter, kterou napsali a tak jsem nemohla čekat, že to bude dokonalé. Přes to mě to, ale zklamalo. Příběh je sám o sobě hrozný kvůli hlavní postavě Ohnivému měsíci, který se chová naprosto příšerně. Opravdu potřebujeme další knihu s ním? Od první do čtvrté série s ním souvisí naprosto všechno a proto si myslím, že by nevadilo kdyby kniha byla z pohledu někoho jiného. Ohnivého jsem vždy jako postavu milovala, ale od smrti Modré hvězdy se začal chovat jakoby se vše motalo kolem něj a začal být protivný. V tomhle díle je to ještě horší. Zprvu se choval jakoby nebylo nic důležitějšího než zachránit Nebeský klan a když poté zjistil, že se klan už před dlouhou dobou rozpadl, tak nebýt Bouřky nejspíše by se na místě otočil a šel domů bez dalšího přemýšlení. Další věc co mi na knize vadila, bylo neustále dohadování Bouřky a Ohnivého. Bylo to nejen otravné, ale i zbytečné a i bez tohoto by se kniha obešla. Opravdu mě štvalo sledovat jak ti dva po cestě neustále na sebe křičí a dohadují se. Samotné cestování bylo nudné a tak jsem v polovině knihy se čtením skončila a vrátila se k tomu až po třech měsících. Kdybych měla recenzi shrnout, přišlo mi, že prvních 200 stran bylo naprosto zbytečných a zachránil to až dobrý konec, díky kterému dávám 3 hvězdy a ne 2 jak jsem měla prvně v úmyslu.