Klika byla vysoko

Luxusní kniha pro dlouhodobé pomalé čtení pro každého kdo: - trochu hledá sám sebe v přírodě - má velkou potřebu volnosti a krásy kolem sebe - nerad se řadí do útvarů a do stáda - má dohasínající rodiče a cítí lásku k nim - má respekt nebo obavu ze sociálních ústavů a potřebuje rozptýlit chmury lidským způsobem Je fajn čerpat realismus, laskavost a svébytný pohled na svět autora, co si prožil své a psaní je pro něj terapií. . . . .a asi proto mi přijde místy matoucí. Toto opravdu nelze číst na jeden zátah ani rychle. Formát mi přijde fajn do batohu. . . . Nakonec, přestože obdivuji cit autora pro krásu přírody, smysl pro detail a poezii všedního dne, jsem nedokázala dočíst. . . . . asi moc terapeutické :o)

Myslím, že jsem si pro tuhle knihu vybrala ten správný poklidný a „rozjímací“ čas. Oslovily mne především autorovy postřehy a pozorování přírody. Určitě to není četba pro milovníky akčních thrillerů. Ale mezi námi blázny, kteří se dokáží rozplývat nad chmýřím pampelišek a křídly vážek, své příznivce určitě najde. Ten kdo rád odhaluje závoj přírody, určitě ocení velmi intimní pohled na její prostá tajemství viděná jinýma očima. Tím spíš, že autor na to má záviděníhodně více času než my obyčejní uštvaní „civilisti.“ Inu jaký život si kdo zvolí… a nebo spíše – jak dovede žít a prožít ten, který je mu dán… To nechci a nebudu hodnotit, ale čtenářský zážitek to byl. Jedna technická – strašně nepraktický formát. „Člověk hledící ke hvězdám se utěšuje, že je na všechno dost času. Podíváme-li se k jasnému nebi zítra, za rok či ve chvíli umírání, nalezneme tatáž souhvězdí. Je na ně spolehnutí.“