Když vyleze pavouk

Až bude jednou na vahách nadepsaných „Frédérique Audouin-Rouzeau a její přínos pro lidstvo“ ležet na jedné misce její vědecká práce a na druhé detektivky, samozřejmě se ta první zváhne skoro dolů a druhá se bude pohupovat nad ní. Jestli ale spravedlnost funguje, musí přece přihlédnout i k tomu: - že se jedná sice o prachsprostou zábavnou literaturu, ale Fred Vargas do ní vložila tolik vědeckého, že z ní udělala téměř intelektuální četbu :-), - že autorka stvořila originální postavy nemající v detektivkách obdoby, a přesto působící lidsky a uvěřitelně, - že dokázala vymyslet naprosto unikátní zápletky, - že považuje humor za součást života a umí ho ve své tvorbě prodat, - že pokud se někdo zamiloval do jedné její knížky, probudila se v něm láska ke všem, a to na celý život (podle sebe soudím tebe), - že přináší opakovaně radost, a to je v životě to nejdůležitější. A tohle všechno přece musí být závaží jako hrom. Šetřila jsem si to a šetřila, ale touha přečíst si další díl zvítězila. „Pavouk“ je stejný jako ty ostatní: skvělý, promyšlený, jedinečný, vtipný, dojímavý, napínavý. Uspokojující ve všech směrech.

Více příběhů, více zápletek - originálních - více časových úrovní - a hodně obětí a až do konce není znám motiv většiny úmrtí a ani způsob provádění vražd, a už vůbec ne vrah. Opět mistrovská práce autorky. A moje doporučení pokud chcete začít se čtením série - pěkně popořádku!