Když klec je pořád na spadnutí

Kniha jako celek je obrovskou poklonou poctivému a často nesnadnému překladatelskému řemeslu. Stejně tak mravenčí práci J. Opelíka na poznámkách. Dopisy odkrývají jemné předivo přátelství, profesní spolupráce, vzájemné podpory a radosti z tvořivé práce se slovem. Probouzí úctu k vzdělanosti, osobnímu nasazení i snaze o kultivaci literatury navzdory úpadku lidskosti. Úpadku, který částečně přetrvá věky. To je smutné poselství knihy. Pravdou je, že prodírání se houštím nezbytných banalit, logické hořkosti a zejména zmaru, také není úplně snadné. Ještě, že je odměněno perlami jazykového i myšlenkového talentu obou statečných mužů. "V téhle tůni my se svými nečistopisy a úzkostmi o pár slov, s ranečkem něčeho, čemu ještě pořád podkládáme smysl, protože jsme se kdysi takového myšlení nadechli a ten strojek v nás podle toho dávného impulsu klepotá dětinsky dál, zatímco vně už fičí úplně jiný rytmus a řachají jiné válce. Já vím, že je to nakonec úděl lepší než co jiného, ale čím jsem starší . . . .tím víc se mi do toho ("útěšného") vědomí mísí hrůza, že je zničitelná i ta troška, kterou jsme se snažili poponést , že ničím není zaručena její zachovatelnost. . . . . . . . klapne tlama a krásný obláček je pryč." A. Přidal Brno 20.11.80

Pro mne fascinující vhled do vnitřního života mimořádných osobností v době dusivé normalizace.Neměl jsem ani zbla tušení o tzv. "pokrývačích" a ani tom, jak doopravdy hnusná doba to byla k lidem jejich formátu.Ponižovala inteligenci ,poctivost a vyjímečnost a na piedestal vystavovala šeď,tupost ,lenost a hulvátsví a šířila kolem strach z výjimečnosti a originality.Několik dopisů mne nebavilo,neboť nerozumím literárním finesám a odbornostem,ale dopisy, popisující vnitřní svět ,pochyby, každodenní boje s naprosto neuvěřitelnou byrokracií,puntičkářskou posedlost a snahu o poctivost na prováděném díle přes všechny ústrky a nepřízně, jsou naprosto úžasné. Kniha mne inspirovala k sehnání a přečtení knih přeložených Zábranou a Přidalem a k pokračování čtení Zábranových deníků,které jsem odložil pro velké množství depresivity v nich.