Mám strach, že tentokrát to bude znít ode mě jako klišé, ale nemohu si pomoc. Další knihu od české autorky Aleny Jakoubkové, jejíž recenzní výtisk mi zaslalo nakladatelství MOBA, jsem přečetla do slova jedním dechem. Kdo pozdě chodí... manžel mu škodí a já jsem z počátku čekala klasiku. Respektive podobný děj příběhu a styl psaní jako u předešlých knih. Takže oddechové, příjemné, vtipné a romantické čtení. Nicméně mě autorka velice překvapila. Hlavní hrdinka Lena, kterou si představíte nejen podle perfektního popisu hned na začátku vyprávění příběhu, ale i podle mě za jednoduché, avšak výstižné obálky, si hledá životní směr za hranicemi České republiky. Gymnázium ukončila úspěšně složenou maturitní zkouškou a stejně úspěšně složila i příjímací zkoušky na Karlovu Univerzitu. Krásná, úspěšná, devatenáctiletá dívka s tolerantními rodiči se rozhodne ještě před nástupem na univerzitu pro cestu do Itálie jako au pair. S přítelem, který nesouhlasí s jejím dobrodružstvím, se rozejde. Záhy na to se ovšem zamiluje do mladého Itala Alessia. Romantický pobyt v Benátkách a následný výlet na Sicílii dokáže autorka popsat tak dokonale, že všechny památky, moře i chutě espressa budete vidět a cítit jako hlavní hrdinka Lena. Stejně tak prožijete i její životní zlom, a to když přijde na to, že bude maminkou. Autorka Vás ovšem v tomto okamžiku nebude napínat, ale hned prozradí, kdo je biologickým otcem dítěte. Paní Alena Jakoubková ve Vás totiž vzbudí zvědavost a to hned v dalších stránkách, kde se děj bude odebírat neočekávaným směrem. K hlavní hrdince Leně patří i její kamarádka z dětství Irena, která Vás bude bavit svojí drzostí. Nejen, že bude po celý příběh oporou Leně, ale taky se v pozadí autorka věnuje jejímu osudu. Příběh je tedy rozvinutý nejen popisem italské krajiny, ale i popisem vedlejších postav. Kniha, ačkoliv je krátká, rozhodně stojí za Váš čas. Jedná se o příjemné čtení, které Vás vytrhne z každodenních starostí, a pevně věřím, že každý si zaslouží chvilku odpočinku s dobrou knihou.

Tento román od Aleny Jakoubkové bych hodnotila jako příjemný neotřelý počin na letní večery či na dovolenou. Děj se odehrává v Itálii, což je má oblíbená destinace, takže jsem se na knihu těšila a byla jsem zvědavá, jak autorka knihu pojme. Těšila jsem se na úchvatné italské prostředí, na plavbu benátskou lagunou, na malebné uličky se zákoutími a různá místa a okolí, čehož se mi vrchovatě dostalo. Příběh začíná vyprávěním mladinké Leny Vranské, která odjíždí na tři měsíce jako au pair do Itálie. V této chvíli zatím ještě netuší, že je těhotná s bývalým přítelem Ivanem, se kterým chodí od šestnácti let. V Itálii se ale téměř ihned zamiluje do charismatického budoucího lékaře Alessia. Stojí tak před rozhodnutím, zda přizná Alessiovi, že dítě není jeho, nebo si toto tajemství uchová. Co se z počátku zdá jako bezvadný nápad, v průběhu měsíců už to tak nevypadá a Lena si začíná myslet, zda neudělala obrovskou chybu. Naštěstí má kolem sebe ty správné lidi a podporu rodičů. Škoda, že anotace odhalila téměř celý příběh Leny, takže jsme ochuzeni o překvapení a hlavní zápletku. I když musím říci, že i tak jsem si knihu ráda přečetla a užila a závěr byl pro mě nečekaný. Hlavní hrdinka Lena mi přišla nerozhodná, naivní a k srci mi příliš nepřirostla. Alessio se v průběhu pěkně vybarvuje, trošku se mi to zdálo přitažené za vlasy. Nepochopila jsem, proč si Lenu vůbec bral. Nejvíce jsem si oblíbila překvapivě Leninu tchýni Donnu a nejlepší kamarádku Irenu. Byla jsem tedy spokojena, musím přiznat, že knihy této spisovatelky mě baví (tedy až na to stokrát "Ach jo" a "Nu") a mám ráda Alenčin styl vyprávění. Za mě pěkné čtyři hvězdičky, nenudila jsem se a určitě si další román od této spisovatelky přečtu.