Kapitula: Duna

Také to čakanie na búrku, ktorá vlastne ani nepríde (žeby to znovu na Meteorologickom pokazili...?). Prvá tretina ešte ubieha celkom svižne, potom však príde tak ťaživá stagnácia, že v závere knihy mi je už úplne ukradnuté, ako to celé dopadne. Chápem, že Herbert pravdepodobne ešte plánoval pokračovať a dôstojne túto ságu uzavrieť (Kapitula bola vydaná v roku 1985, rok nato nás autor opustil), no pravdou je, že táto kniha samostatne neobstojí a je len o šigafilové vlákno lepšie, než nezáživný Spasiteľ Duny. Tak trochu sklamanie a na dojnú kravu z dielne Herbertovho syna v spolupráci s autorom prevažne fanfikcie momentálne nie som veľmi zvedavý...

No, tak jsem se po poměrně dlouhém čtení a čekání na dotisk dostal i k finále originální série Duny.. A Kapitula je za mě rozhodně nejslabší, téměř první půlku knihy jsem se musel nutit do čtení, protože číst pouze filozofické myšlenkové pochody postav, které zaberou skoro celou první polovinu knihy není moc zábavné, zvlášť když se příběh moc neposouvá a když už Herbert přepnul do vypravěčského módu tak mi to přišlo najednou moc uspěchané a jednoduché.. takže nebýt respektu, který chovám k originální a geniální Duně, hodnotím hůře, ale takhle zůstaneme u průměru