Tony se rozhodne stopovat. Polsko, Rusko, Irán, Pákistán, Čína a Japonsko a vše mezi tím. Přes sto dnů na cestě. Plno historek, výborných postřehů, ale i situací, kde mu šlo o krk. Výborně napsáno, skvěle odžito. Užila jsem si to. Knihu doporučil na stránkách jiný cestovatel a zběsilý stopař Slávek Král a já knihu přečetla dříve než tu jeho (promiň, Slávku).

Od východních alfa samců v pruhovaných teplákovkách, přes ozbrojenou eskortu s kalachy až k automatům na (údajně) použité dámské kalhotky v Japonsku. Sbírku bizarností, vtipných historek i pár mrazivých momentů představuje formou cestovního deníku cestovatel Tony Danilov. A předem říkám, že pokud vám sedne jeho humor, budete se královsky bavit. Tony převážně stopuje, což je samo o sobě nevyčerpatelným zdrojem sbírky výstředních charakterů i protřelých životních rádců a tím vlastně velmi nenásilně poodhaluje mentalitu jednotlivých národů. Zaručeně vám zatrne vám při přechodu hranic do Pákistánu, budete se bavit u pochvalných komentářů na vzhled od íránských mužů a nad některými situacemi budete opakovaně nevěřícně kroutit hlavou. Danilov navíc vše kolem sebe perfektně glosuje, ať už s nadhledem nebo sarkastickými poznámkami a díky tomu je text neuvěřitelně zábavný a čtivý. Země poměrně rychle prosviští, takže ke knize rozhodně nepřistupujte jako ke studnici informací o navštívených lokalitách a mě osobně zamrzela absence ještě většího množství fotek, protože Tony, kromě toho že umí psát, zvládá i skvěle fotit. Pokud však hledáte cestopis, u kterého vám budou téměř permanentně cukat koutky, za mě velké doporučení.