O Jennette McCurdy jsem nikdy neslyšela, na její biografii mě zaujal ten provokativní a v první chvíli nepochopitelný název, poté jsem navíc zjistila, že v knize herečka hovoří o své kariéře a hlavně svém trápení s velkou otevřeností. Je známo, že někteří rodiče své sny a plány projektují do života svých dětí, nalinkují jim cestu a nutí je po ní jít. Matka Jennette svojí urputností dceři nejen vnutila herectví, ale navrch ji dovedla k anorexii, později i bulimii. To, že se psychicky nevyrovnaná herečka poté dostala i k závislosti na alkoholu, není překvapivé. Toto je hodně emotivní biografie. Té malé holčičky, která tolik toužila zavděčit se své matce a udělat ji šťastnou, mi bylo moc líto. Její cesta k uvědomění a přiznání si, čeho všeho se na ní matka dopustila, že ji emočně, duševně i fyzicky týrala, byla velmi dlouhá a bolestná. Jennette matku dlouho bránila a odmítala fakt, že byla její obětí. Respekt autorce za to, že s tímto dokázala vyjít na veřejnost. Přestože tato biografie je hlavně o týrání dítěte vlastní matkou a všech důsledcích, které to přineslo, je napsána tak stravitelně, že málokdo bude mít problém knihu přečíst.

Jsem ráda, že jsem si tu knihu přečetla, ale vím, že už ji nikdy číst nebudu, věřím však, že na ni nikdy nezapomenu. Přeji této mladé ženě, aby dokázala vystoupit ze stínu své matky, a aby její další život byl v rámci možností co nejšťastnější a nejspokojenější. Strašné to bylo, příšerné to bylo, ale přečtěte si to. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.