Status Jeruzaléma je jedním z klíčových problémů izraelsko-palestinského konfliktu a zde se dozvídáme o souvislostech, mocenských vztazích, příčinách sváru atd. Velice dobře zpracovaná konstrukce do 4 základních okruhů tohoto historicko-politického průvodce je přehledným poskládáním mozaiky koexistence dvou odlišných národů a 3 náboženství. Stručný popis židovských dějin a města Jeruzalém jako takového - v knize je mnoho historických postav, které měly vliv na budování, rozvoj ale i úpadek svatého města… Zmiňuje se vliv Říma, vznik sionismu, aspekt křesťanství, základy novohebrejského jazyka (Ben Jehuda), dějiny nejsvětějších míst… Kromě Judaismu se lze dozvědět o historii Islámu a např. příčinách konfliktu mezi Šíty a Sunnity. Po přiznání práva Židům na Palestinu se v knize popisuje válka za nezávislost, kde jsem narazil na jediný „osobní rozpor“ s autorem. Po uznání státu Izrael za britského mandátu, byl Izrael napaden okolními arabskými státy, ale ubránil se. Z jiných zdrojů je průkazné, že nově vzniklý židovský stát měl nedostatek zbraní, což Gil Jaron popisuje odlišně, tzn. že byl dobře vyzbrojen. Naopak jsem uvítal zákulisí hnutí Fatah, Hamas a Hisballah, které vysvětluje rozštěpení palestinské samosprávy. V té souvislosti jsou přínosná historická fakta k 1 i 2. intifádě - povstání proti okupaci ze strany Palestinců, dále informace o Organizaci pro osvobození Palestiny a příčinách konfliktu západu s arabsko-islámským světem. O roku 1967 jsou zajímavé zmínky o šestidenní válce, následném dobyti starého města a zdi nářku, čímž došlo k rozšíření izraelské hranice. V kontextu budování izraelských osad je složité téma osadnické politiky Izraele, včetně budování ochranné zdi. Z novodobé historie jsem ocenil shrnutí působení důležitých postav na obou stranách - Jasir Arafat, Benjamin Netanjahu, Ariel Saron, Mahmud Abas, Ehud Olmert atd. Tato faktografická kniha pro mne byla příjemným překvapením a doporučuji ji všem, kteří se zajímají nejen o Jeruzalém, ale i o Izrael.