Objednávka

Je smutné opouštět svět na jaře...

Je smutné opouštět svět na jaře...
Tištěná kniha

65 % (11 Hodnocení)

Je smutné opouštět svět na jaře...

65 % (11 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

rok vydání 2015

218 Kč

Běžná cena 299 Kč

Ušetříte 81 Kč

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

O knize

Román faktu renomované německé autorky líčí události a osudy lidí žijících poblíž hranic s Rakouskem, ve vesničkách v okolí Brna, v místech, která se na samém konci války stala dějištěm krutých a násilných bojů mezi Čechy, Němci a Rusy. Byla to doba nepřehledná, plná nedůvěry a strachu. Pojem „nepřítel“ byl totiž...
Román faktu renomované německé autorky líčí události a osudy lidí žijících poblíž hranic s Rakouskem, ve vesničkách v okolí Brna, v místech, která se na samém konci války stala dějištěm krutých a násilných bojů mezi Čechy, Němci a Rusy. Byla to doba nepřehledná, plná nedůvěry a strachu. Pojem „nepřítel“ byl totiž nebezpečně nejasný....
Román faktu renomované německé autorky líčí události a osudy lidí žijících poblíž hranic s Rakouskem, ve vesničkách v okolí Brna, v místech, která se na samém konci války stala dějištěm krutých a násilných bojů mezi Čechy, Němci a Rusy. Byla to doba nepřehledná, plná nedůvěry a strachu. Pojem „nepřítel“ byl totiž nebezpečně nejasný. Nicméně to byla hlavně doba obrovské touhy po konečném a totálním vítězství. Je logické, že tato doba nahrávala vzniku mnoha odbojových skupin. Byla to doba zrady, tiché kolaborace a nátlaku, pod kterým se i z nejbližších lidí stávali přes noc úhlavní nepřátelé. Někdy ze strachu, jindy z vidiny zisku tehdy prodávali lidé životy svých sousedů, rodin či známých. Stačilo podepsat a přejít na stranu nepřítele. Spolupracovat, udávat. Bez výčitek. Dramatické osudy obyvatel a příslušníků tišnovské odbojové skupiny se staly základem tohoto příběhu. Její členka a zároveň jedna z hlavních postav knihy Božena Škrabálková se pokouší v době plné donašečů, špiclů a zrádců pomoci svým lidem doslova až za hranici vlastního bezpečí, za cenu svého života. Kniha je věcně krutá v líčení represivních a brutálních akcí jak ze strany prohrávajících Němců a kolaborantů, tak partyzánského odboje. Sama autorka tvrdí, že po dokončení svého dokumentárního románu „Bergersdorf“ (česky vyšel r. 2008), v němž popsala před časem i u nás medializovanou hromadnou vraždu Němců připravených k odsunu na louce Budínka v obci Kamenná (Bergersdorf), nemohla toto téma jen tak opustit a začala se událostem konce války a těsně po ní věnovat soustavněji. V roce 2002 se na dva roky přestěhovala do Brna, kde její manžel působil jako poradce Evropské unie. Knize samé předcházelo velmi podrobné studium místních dochovaných archívních materiálů, policejních dobových přepisů výslechů a ostatních válečných archiválií. Příběh sám tedy není fikcí, je věcnou obžalobou konkrétních lidí a činů, kterých se dopustili, a jmenným seznamem těch, kterým byla svoboda dražší než jejich život.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

65%

(11 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

12.3.2020

21

Kniha je s dobrým námětem,místy je dost smutná.Pro mě ale není styl autorky zajímavý.Připadá mi to hrozně jednoduché,místy i podivné.Škoda,takhle dávám jenom průměr.
14.8.2016

1

Autorka se zabývá osudem odbojových a partyzánských skupin v okolí Tišnova na podzim 1944 se zřetelem na případ Boženky Škrabálkové (1923-1945), která jako referentka úřadu práce falšovala pracovní knížky a průkazy. Odbojáři, s kterými spolupracovala, byli většinou její vrstevníci, kteří utekli z totálního nasazení a chtěli bojovat proti okupantům, skrývali se v lesích, cvičili pořadová cvičení a...
Autorka se zabývá osudem odbojových a partyzánských skupin v okolí Tišnova na podzim 1944 se zřetelem na případ Boženky Škrabálkové (1923-1945), která jako...
Autorka se zabývá osudem odbojových a partyzánských skupin v okolí Tišnova na podzim 1944 se zřetelem na případ Boženky Škrabálkové (1923-1945), která jako referentka úřadu práce falšovala pracovní knížky a průkazy. Odbojáři, s kterými spolupracovala, byli většinou její vrstevníci, kteří utekli z totálního nasazení a chtěli bojovat proti okupantům, skrývali se v lesích, cvičili pořadová cvičení a snažili se někde ukořistit zbraně. Představovali si odboj jako Hurvínek válku. Kvůli různým nepromyšleným "hurá" akcím způsobovali svým spolupracovníkům velké problémy. Nakonec je stejně za pomoci mnoha konfidentů a udavačů gestapo pochytalo. Autorka se snaží zmapovat činnost odbojářů a činnost gestapa, které mělo celou síť nastrčených agentů. Gestapáci se převlékali za partyzány a partyzáni zase za četníky. Nejvíc postižení byli nakonec prostí vesničané, kteří byli přepadávání partyzány kvůli potravinám. Když jejich "návštěvu" nenahlásili četníkům, byli potrestáni jako jejich pomahači. Gestapo často posílalo své agenty, aby v přestrojení za partyzány vyzkoušeli, zda jejich návštěvu ohlásí. Sedlák tudíž nemohl poznat, zda je to opravdový partyzán nebo nastrčený agent. Často se také stávalo, že po ohlášení návštěvy u četníků se partyzáni vrátili a toho sedláka zabili jako udavače. Překvapilo mě, že Boženka má od roku 1968 pamětní desku na budově mateřské školy v Modřicích, kterou jako dítě navštěvovala, a že jí tam někdo vyměnil fotografii - na pamětní desce je nějaká cizí dívka. Alespoň, že její památník s bustou v Tišnově je autentický.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat