Jako padá sníh

Nooo... Slzotvůrce byl boží. To bez debat. Tohle bylo taky fajn, ale prostě... Slzotvůrce byl hodně namáhavý na emoce. S člověkem to zmítalo tam, zpátky, tam, zpátky. Tohle, bylo v tom méně beznaděje, bolesti a kruté minulosti. Hlavní postavy byly fajn, ale zase. Rigel a Nika byli moji nerozluční přátelé. Možná spíš já. Proti Ivy nic nemám, ale Mason...toho jsem si nijak neoblíbila. Asi ho nikdy nepochopím. Prostě je taková postava, která je dobrá na doplnění děje, ale jinak není ničím zajímavá. Ani vedlejší postavy tady nebyly tak propracované. Ve Slzotvůrci jsem milovala všechny, až na Lionela teda. No, abych tady jen nebásnila o Slzotvůrci a nehejtila Jako padá sníh, tady máte jedno obrovské plus. Krajina. Ty popisy. Jako kdybych se tam přenesla a viděla, cítila, slyšela. Nádhera. 4/5 Není důvod proč si nepřečíst :) P.S.: Trochu mě překvapily ty scény ve škole. Myslím teroristy. Bylo to hustý, ale...nějak mi to do toho prostě nesedělo. Nevím. Ale zároveň to asi k téhle knize prostě patří. (srdickooo)

Pribeh krasnej, na knizku jsem se moc tesila ( ac asi nejsem uplne cilova skupina) a moc mi sedla :-) co mi ale desne kazilo dojem ze cteni, z pribehu a celkove z knihy ? Jednoznacne preklad - predevsim tedy oznacovani rtu jako "masitych" - to me tlouklo do oci a fakt to bylo priserne rusivy ( stacilo zamenit tohle hnusny slovo treba za "plne" , coz se tam parkrat take objevilo ) .. Bohuzel autorka o tech rtech psala dost casto , takze masitych rtu jsem si uzila az do konce zivota - kez bych o nich uz nikdy cist nemusela .. dost me to mrzi , fakt to hodne snizilo zazitek s knizky :-(