Jak se lemur odnaučil šťourat v nose

Tak tohle se povedlo a já jsem se báječně bavila! Věnování, varování na úvod i prosba na závěr, to vše hodnotím jako skvělý nápad. Trochu mě zviklal Hároděs, ale proč ne, přece nebudu postarší konzerva. Ráda jsem si imaginárně poseděla v baru U moudré opice - nebo U Moudré opice? Nejsem z toho moudrá, to přiznávám. Ale Otto, Nestor, Polnička a taky Inka mi přirostli k srdci a ráda jsem s nimi strávila několik večerů. Asi nejvíce mě pobavil ten lemuří příběh, ale ani ty ostatní nebyly úplně hloupé. Tímto slovem bych ovšem označila chybičky, které se Albatrosu nepovedlo uhlídat - třeba kuskuk v názvu kapitoly na s.48, nebo orangutan v anotaci na zadní straně. Ale jinak jsem spokojená: děti školkou povinné a zvířátka v jedné knížce, navíc krásně ilustrované a humorně výchovné, to se opravdu povedlo. A to jsem ještě nezmínila jaká zvířátka! I já dospělák jsem tady překvapeně potkala zástupce nepříliš známé fauny naší modré planety (kobřík, kuskus), takže určitě doporučuju!

Absolutně úžasný nápad na knihu. Bohužel zpracování to celé pokazilo. Vlastně nechápu, komu je kniha určena - podle témat osobní hygieny bych si tipla děti předškolního věku. Pro ty je ale kniha příliš složitá, má náročná slova a slovní spojení. Současně celá hlavní zápletka (POZOR SPOILER) o tom, že děti z MŠ utečou paní učitelce na procházce Zoo se mi vůbec nelíbila. Že s tím učitelka ani nic nedělá a čeká, až se problém vyřeší sám, jakbysmet. Jednoduše - moje očekávání, že dostanu pár vtipných poučných příběhů, nebyla naplněna. Víc času jsem strávila vysvětlováním slovíček, než četbou.