Jak přežít padouchy

Nenechala jsem se odradit módním názvem připomínajícím návody na šťastný život ani nelibou obálkou. Jsem ráda. Ne že bych souhlasila naprosto se vším, ale musím uznat, že mě autor výběrem a interpretací faktů silně zaujal, někdy pobavil a často poučil. Spojil historii, sociologii, filozofii, psychologii, ekonomii, etiku, politologii,… Sice se občas po novinářsku dopouští zkratek, ale výsledek je působivý a zanechává ve mně chuť popřemýšlet. Jednak nad dvěma částmi, které mě zaujaly nejvíc (stručný a téměř světský výklad talmudu a teorie sobeckého genu), jednak nad sebou – nikoliv ve smyslu „jak já můžu přežít padouchy“, ale spíš „jak bojovat proti padoušství v sobě samé“. Je to hodně dobré.

Od Kurase jsem už pár věcí četl a nevím proč, ale k této knize jsem přistupoval trochu s předsudky. Možná ten název? A zrovna i předsudky v této knize autor řeší :-)) Zpětně musím zhodnotit, že se mi právě asi tato kniha od něj líbí nejvíc. Někoho může kniha zastavit a ponouknout k bilancování a sestavení hodnot, někoho může "nakopnout", nasměrovat, pomoci zorientovat se, a velmi trefně, s nadhledem a vtipem odhaluje lidské padoušství s tím, že i nabízí rady, jak s tímto odvěkým fenoménem naložit))