Knihu jsem četla na doporučení čtrnáctileté dcery mé kamarádky a musím jí poděkovat, protože se mi hodně líbila. Očima devítileté dívky je zde popsán útěk její rodiny před Hitlerem z Německa nejdříve do Švýcarska, pak do Francie a příběh končí po necelých třech letech příjezdem do Londýna. Jak jsem v půlce knihy zjistila, hlavní hrdinka je vlastně autorka, která líčí, jak bylo těžké zvykat si na úplně jinou ekonomickou situaci, prostředí, nové lidi, ale také odlišný jazyk. V poznámce na obalu spisovatelka sama zmiňuje, že jim se na rozdíl od mnoha jiných nic nestalo, takže kniha ukazuje takovým poklidným způsobem Evropu ve stínu krize a nacistického Německa před druhou světovou válkou. I když musím říct, že to s růžovým králíčkem a několik dalších událostí mě dostalo.

Bylo mi doporučeno coby kniha pro přemýšlivé děti a i pro dospělé. Není to o válce, odehrává se v předválečné době, ale možná o to víc člověka zamrazí, když vidí, jak se vše nenápadně a v náznacích formovalo už dávno před válkou... Dostal mě moment, kdy si Anna odpovídala na otázku, jestli má "těžké dětství"... A došlo mi, jak je pro všechny děti bez ohledu na místo, dobu, sociální zázemí... nejdůležitější, aby byly pohromadě s tátou a mámou. A pak i těžké dětství se jim může jevit jako šťastné.