Zajímavé a poučné: vybrané inovace ve vybraných oborech (namátkou doprava, energie, komunikace, zdravotnictví) zejména v naší nedávné historii připomínají klíčové vynálezy a objevy, které dnes bereme jako samozřejmost, ale které by se bez dalšího umu a houževnatosti i nejmenovaných neprosadily mezi běžný lid. Není to jen omílání starých (tj. i dílem zapomenutých) faktů např. o motorech, spíš jak jejich aplikace a inovace naprosto změnily systém dopravy ve světě, pozemní, vodní i letecké. Samozřejmě výčet zásadních inovací není a nemůže být úplný, ale i tak nemůže snad čtenář nebýt pyšný na skvělé muže a ženy minulých generací (i současníky třeba v rámci genového inženýrství), kteří tohle všechno započali, nastartovali a dovedli až ke koncovým uživatelům. Nicméně mi bylo proti mysli uznat rovnost inovace s evolucí (chápu jako přírodní změnu bez zásahu člověka), či novinkou (např. přivezení brambor do Evropy o objevení Ameriky). Kniha není ale návodem pro inovátory, spíš jen dílek ze základního a povzbudivého čtiva..., byť některé prvky, bez nichž inovace možné nejsou, jsou uvedeny a v rámci možností rozebrány. A z toho mj. vyplývá, že soukromý kapitál spíše než státní "inovace shora" (tj. regulace = příkazy, omezení, zákazy) má šanci na úspěch.

Velmi pekne a inspirativni cteni - proste klasicky Ridley. Nebudu lhat - mam ho ve svych top ten a vzdy se mi jeho knihy moc libi. Tato kniha dost uzce navazuje na Racionalniho optimistu - v nem autor ukazoval, jak se nas zivot behem historie vyrazne zlepsuje ve spouste ohledech - od kvality stravovani, pres pohodlnost bydleni az poo mnozstvi volneho casu a moznosti jeho traveni. V teto knize navazuje vysvetlenim, proc to tak je - pokud lide mohou mit pristup k ruznym poznatkum a technologiim, jejich vynalezavost povede k hledani novych uplatneni a metodou pokusu a omylu nejake ty pravdu uzitecne (lidmi ocenene) inovace skutecne vzniknou. Na zivotech jednotlivych inovatoru Ridley demonstruje, jak obtizne mohou byt cesty k zavedeni inovace a jake nastrahy pokroku predstavuji "ochrana dusevniho vlastnictvi", patenty, normy a podobne. Velmi pekne mi napriklad prislo vysvetleni, proc dosud nemame kufrikove jaderne elektrarny v kazde domacnosti - ktere nam slibovali za meho detstvi :) Zaver knihy je jednoznacne skepticky (nepovazujete-li technologicke prevalcovani Evropy Indii a Brazilii za stastny konec) - coz je u Ridleyho (i vzhledem k predchozi knize) dost prekvapive. Jeho vecna kritika zkostnatele byrokraticke Evropske unie, environmentalistickych hnuti a lobbistu by mela byt povinnou cetbou nejen pro nase politiky.