Já, štěně

No tedy, tohle jsem nečekala... Zrovna nedávno jsme v Klubu milovníků knih :) probíraly dětské knihy a shodly se, že poslední dobou v této kategorii často převládá forma nad obsahem - tedy krásné obrázky, krásná grafická úprava, ale text nestojí za nic. Takže mě opravdu mile překvapila tato útlounká knížečka, která působí velmi nenápadně, obrázky jsou jednoduché, zato napsaná je nádherně. Z pohledu štěněte, plná citoslovcí HAF a VRR :D - kdo mě slyšel ji číst synovi, asi mě měl za debila, ale já jsem si to naprosto užívala. Syn si ji také oblíbil, především kvůli obrázku na obálce, a nechtěl ji dát z ruky. Takže jsme ji vrátili do knihovny a holt budu muset knížku koupit na doma, ať ji máme po ruce, protože k téhle se určitě budeme vracet :))

Začátek hodně, ale opravdu hodně připomíná Dášeňku, včetně zamotaného ocásku coby páté nožičky. Ale pak se příběh štěněte vydá vlastní cestou a jeho vyústění je opravdu moc fajn. Jen by nemuselo být Haf za každou větou. Tolik jsem se při večerním čtení ještě nikdy nenaštěkala! :-))