Inferno

Zatím ji ještě stále čtu. Je zajímavá, to ano, ovšem kvůli stále opakující se šabloně už tolik nenapíná jako první dva díly. Přesto chválím pokrok oproti pohádkovému Ztracenému symbolu. Jsou tu zajímavé postavy, zápletky, tajemství a přiznám se, že toulky historickou i současnou Florencií a Benátkami mě docela baví. Zatím beru vše s rezervou a knihu si užívám jen tak po večerech, po kapitolách … …. konečně dočteno. Musím dodat, že nápaditý i napínavý závěr docela překvapil, nikoli však vyrazil dech. Také další obšírné vysvětlování na samotném konci knihy nijak nenadchlo. Knihu snad nejlépe vystihuje jeden z komentřů na přebalu knihy: „Brown nabízí čtenářům spoustu postřehů o historii a umění, ale na první místo klade vždy příběh. Inferno je ideální oddechové čtení (The Boston Globe).

Dan Brown a jeho Inferno byla jízda od začátku až do konce. Oceňuji autorův smysl pro umění a tyto úžasná místa, kde se profesor Landon skrýval před pronásledováním, jsem si nejdřív našla prstem na mapě a později je i navštívila. Doporučuji