Da Vinciho kód

Na tuhle knihu jsem měla už dlouho spadeno, takže když jsem narazila na tuto verzi v knihovně, byla jsem přímo štěstím bez sebe. Film na mě už bohužel stačil zanechat jisté následky, takže jsem nebyla v kritických okamžicích až tak překvapená, jak bych měla být. Ale přímo mě fascinuje symbolika, jakou tenhle příběh oplývá. Nevím však, jestli to bylo zkrácenou verzí, nebo mým nebetyčným přeskakováním informací, ale složitější odstavce o vysvětlivkách z religionistiky jsem párkrát musela číst dvakrát, abych si je správně vměstnala do hlavy a pak si všechno spojila. Jako plus bych dala nepřílišnou zdlouhavost a odlehčení, co může být pro někoho přijatelnější než původní adaptace, ale za sebe osobně dodávám, že mi kvůli tomu připadalo, že mi něco proklouzává mezi prsty, i když jsem o tom znala všechno podstatné. A je to docela divný pocit. Vlastně mě to přivádí k otázce, co všechno bylo v tomhle příběhu vynecháno, opomenuto a s čím bych se určitě ráda setkala. S touto otázkou pak přichází další, co však plně vyjadřuje to, co bych tímhle předposledním odstavcem podstatně chtěla vyjádřit: nutí to, abyste se pustili i do originálního díla. A možná tak tenhle příběh nevznikl jen proto, aby to neničilo svou zapeklitostí myšlenková spojení náctiletých, jak je to napsáno v autorově doslovu. No, prvotní impuls možná mohl být takový. A nebo třeba někdo potajmu doufal, že tak způsobí, aby si někdo pořídil i tu první knihu. A já se do ní samozřejmě s pokorou a radostí pustím.

Vedle zavražděného je položena šifra se kterou by si měl Robert Langdon poradit